Opět jsme vyrazili na Signal Festival. Nápad jít ve čtvrtek jsem zavrhla s tím, že bych byla celou dobu akorát nervózní, že bychom se už měli vydat domů, abychom ráno vstali do školy/školky. S vědomím, že to je nejblbější den, jsme tedy do ulic vyrazili v sobotu. Myšlenka, že Signal rozšíří i na Vinohrady, aby trochu ulevili centru, je sice pěkná, ale to by toho na těch Vinohradech muselo být víc. Takže jsme absolvovali instalaci na Jiřáku a protějších Sadech Svatopluka Čecha, tradiční videomaping na Ludmile a rozhodli se, že to stačilo. Při prostudování programu jsem naznala, že většina instalací stojí buď na světelných plochách a velkolepých konstrukcích za doprovodu dunivé hudby, nebo jsou někde uvnitř, tedy v prime time festivalu zcela nedostupné. Loni jsem si to s dětmi moc užila i jako procházku večerní Prahou, instalace mi připadaly rozmanité - některé bombastické, jiné naopak jemné a vtipné. Letos mi přišlo, že akce ztratila švih a lehkost a zůstala jen pachuť z davového šílenství a předražených propagačních předmětů a občerstvení. Ale třeba jsme jen zvolili špatnou trasu.
17.10.2017 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 17.10.2017. Počet zobrazení: 1126
Blbý den i blbá trasa. Nejlepší bývá čtvrtek a neděle. V neděli kolem osmé jsem se asi jen po pětiminutovém čekání dostala do nádherné zahrady s chobotnicemi v Anežském klášteře. Pro mě letos jednička. Ale moc pěkné byly i světelné liány v Riegráku, živý pianista uprostřed světelné konstrukce měnící barvy v Haštalské i pohybující se a rozpadající se postavy na dvoře v Hybernské. Nerezignuj. Ale chce to fakt čtvrtek nebo neděli.To nechodí davy rodičů s dětmi.....
