Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Hranice možností lidského druhu

19.12.2022

Rozhodli jsme se zopakovat loňskou úspěšnou zkušenost a znovu vyrazili na předvánoční lyže. A abychom nevymýšleli kolo, rovnou jsme zvolili stejné místo jako loni - Dachstein West. Pět dospělých a sedm dětí. My jsme do týmu přibrali ještě Tondova spolužáka Šimona a V. s K. si pořídili obrovský vůz, čímž vznikla logistická úloha hodná dispečingu PPL, ale pro nás samozřejmě hračka. Centrální přestupní bod byl na Cibulkách, kde princezny z Roztok přesedly do mega-wagenu spolu s naší Olinkou, do našeho auta se seskládala naše jednotka s novým dítětem a přebývající auto princezen šlo do cibulecké garáže. Cesta vánicí byla příšerná, ale nakonec obě posádky v 11 večer bezpečně přistály v Gosau. V sobotu bylo ještě pod mrakem, ale pak už jen modrojas.

Ubytování ve 12 lůžkovém apartmánu s třemi koupelnami, v budově vše potřebné - sauna, bar a vytápěná lyžárna. A jako největší dobro se ukázala poloha na skibusu. A zde se dostávám k tomu posunu hranic lidského druhu: první den jsme nasedali do skibusu v deset ráno a druhý den dokonce ještě o půl hodiny dříve! A všichni měli lyže, helmy, přeskáče, rukavice a byli správně oblečeni! V pondělí jsme sice výkon zas o deset minut zbrzdili, ale tentokrát byl odchod vč. zabalení a vyklizení apartmánu. Skibus nás dovezl k pět minut vzdálené hlavní stanici lanovky nebo za 15 minut k té vzdálenější.

Draci mydlili sjezdovku do umdlení, občas utrpěli výuku nebo pojeb, že jezdí jak pitomci. Květinky velmi statečně křižovaly modré i červené sjezdovky a dokonce na každého dospělého zbyl prostor pro dospělácké lyžování. A naše paní Opatrná konečně pochopila, že v přiměřeně vyšší rychlosti se nejen nezabije, ale budou se jí lyže lépe ovládat, a začala jezdit rychleji a lépe. Haleluja! K tomu Germknödel mit Vanilasauce, Frtiaten Suppe a Schnitzel, bombardino a heisse Chokolade. V pondělí ve dvě jsme akci zakončili obědem v oblíbené restauraci dole u lanovky a vydali se na cestu zpět. Olinku jsme předali vedlejší posádce a před devátou jsme se opět shledali na centrálním překladišti. A největší dobrodružství celého víkendu bylo dostat se po namrzlé ulici od auta k baráku. Tak za rok asi zas.

8.1.2023 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 15.1.2023. Počet zobrazení: 618