Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Rakousko

20.12.2021

Už pár let koketujeme s myšlenkou, kdy dětem ukázat velké lyžování. Předvánoční lyže se mi vždycky líbily, ale nikdy jsem neměla sílu to zorganizovat. Ale když nám to J. naservíroval až pod nos, neváhali jsme.

Azuro, minimum lidí, přijemné ubytování, vybraná společnost. V sobotu jsme se rozjezdili v místním malém středisku Feuerkogel, kde ale bohužel většina sjezdovek nejezdila. Starši děti mydlili červenou a malé holky se rozcvičovaly na místním "idioťáku". Další dny jsme se rozhodli popojet na vzdálenější Dachstein a ten se velmi osvědčil. Tonda s Haničkou brázdili všechny sjezdovky, které byly k dispozici, Olinka mydlila jednu dlouhou modro-červenou sjezdovku a jízdu od jízdy si byla jistější. Což bylo dobře, protože nakonec jsme nestihli poslední jízdu lanovkou dolů, takže za pomoci tatínka musela sjet dlouhou a sakra těžkou červenou sjezdovku k parkovišti. Tatinkovi se kouřilo z hlavy, ale dali to. Večer jsme se s holkama zašly podívat na místní kravky, společná večeře, pokec a spát.

V neděli jsme se probudili do zataženého dne, dole pršelo, na Dachsteinu sněžilo, ale to se nedá nic dělat. Ukážeme dětem, že lyžovat se dá za každého počasí. Ráno jsme zabalili, permici jsme si koupili už jen na tři hodiny a po jedenácté jsme seděli na lanovce. Počasí se postupně umravňovalo, lidi skoro žádní a nakonec i to slunko vylezlo. Na závěr společný oběd (položili jsme základy němčiny: "ein Germknödel mit Vanila Sos, bitte") a ve čtyři už jsme seděli v autě a frčeli domů. V devět doma, v deset spát, dva poslední dny ve škole a konec.

Ty tři dny nám ve vánočním finiši trochu chyběly, ale shodli jsme se, že to rozhodně stálo za to a že co nebude hotové, není důležité.

28.12.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 8.1.2022. Počet zobrazení: 385

Komentáře