Ydykseb
29.10.2023
Tonda už nějakou dobu touží zdolat Lysou horu. Já jsem zas letos ještě nebyla na chalupě. Jenže na chalupě jsme trávili podzimky loni a Tonda se celkem po právu dožaduje Ostravice. Nakonec jsme to vyřešili šalamounsky: podzimní prázdniny jsme si o den prodloužili a zvládli jsme tak Kysuce i Ostravici.
Na chalupě jsme přistáli v úterý pozdě večer, ale dlouhá cesta tmou a deštěm za to ranní probuzení v peřinách stála. Bylo všechno: líný den, vyřezávané dýně, mrkev ze záhonu, draci na Malíkově vrchu, ryzce na másle i jeden ukázkové propršený den. A taky mazlivá kočka bůhví odkud. Chalupu jsme pomohli zazimovat a v pátek jsme se přesunuli na Ostravici. Večer za námi dorazila teta Hana a na otočku i P. s M., kteří dovezli večeři. Ideální.
V sobotu jsme se vydali na obávanou a vytouženou Lysou horu. Lidí mraky, z půlky asfaltová agonie, poslední úsek hnusný, strmý, vršek v mlze, ale pro Tondovu touhu po nejvyšším vrcholu mám pochopení, tak mi to tolik nevadilo. Nahoře vrcholové foto, video pro Dana s ikonickou písní: Když jsem šel z Lysé hory viděl jsem sběrné dvory Když jsem šel ze Sběrných dvorů viděl jsem Lysou horu ...a v Masarykově chatě pivo, limo, párky a výborné bryndzové halušky. Dolů pak probleskujícím sluncem přes Staškov a moji oblíbenou Medvědí skálu zpátky do domečku. Máme to za sebou a příště už si můžeme zase udělat nějaký pěkný výlet.
Večer jsem se málem rozplakala u udělování vyznamenání (stokrát položená otázka "jak je možný, že to Pithart, Kubišová... doplň další... ještě nemají???"), vypili jsme ve čtyřech dvě sedmičky bílého, snědli zbytky od včera a od Markéty dovezené chlebíčky a spokojeni s výkonem jsme šli spát. V neděli zabalit a dlouhou, ale bezproblémovou cestou domů. Hezké to bylo...
Další fotky.
Tonda už nějakou dobu touží zdolat Lysou horu. Já jsem zas letos ještě nebyla na chalupě. Jenže na chalupě jsme trávili podzimky loni a Tonda se celkem po právu dožaduje Ostravice. Nakonec jsme to vyřešili šalamounsky: podzimní prázdniny jsme si o den prodloužili a zvládli jsme tak Kysuce i Ostravici.
Na chalupě jsme přistáli v úterý pozdě večer, ale dlouhá cesta tmou a deštěm za to ranní probuzení v peřinách stála. Bylo všechno: líný den, vyřezávané dýně, mrkev ze záhonu, draci na Malíkově vrchu, ryzce na másle i jeden ukázkové propršený den. A taky mazlivá kočka bůhví odkud. Chalupu jsme pomohli zazimovat a v pátek jsme se přesunuli na Ostravici. Večer za námi dorazila teta Hana a na otočku i P. s M., kteří dovezli večeři. Ideální.
V sobotu jsme se vydali na obávanou a vytouženou Lysou horu. Lidí mraky, z půlky asfaltová agonie, poslední úsek hnusný, strmý, vršek v mlze, ale pro Tondovu touhu po nejvyšším vrcholu mám pochopení, tak mi to tolik nevadilo. Nahoře vrcholové foto, video pro Dana s ikonickou písní: Když jsem šel z Lysé hory viděl jsem sběrné dvory Když jsem šel ze Sběrných dvorů viděl jsem Lysou horu ...a v Masarykově chatě pivo, limo, párky a výborné bryndzové halušky. Dolů pak probleskujícím sluncem přes Staškov a moji oblíbenou Medvědí skálu zpátky do domečku. Máme to za sebou a příště už si můžeme zase udělat nějaký pěkný výlet.
Večer jsem se málem rozplakala u udělování vyznamenání (stokrát položená otázka "jak je možný, že to Pithart, Kubišová... doplň další... ještě nemají???"), vypili jsme ve čtyřech dvě sedmičky bílého, snědli zbytky od včera a od Markéty dovezené chlebíčky a spokojeni s výkonem jsme šli spát. V neděli zabalit a dlouhou, ale bezproblémovou cestou domů. Hezké to bylo...
Další fotky.
3.12.2023 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 3.12.2023. Počet zobrazení: 998