Sobota před Štědrým dnem. Děti je třeba unavit a hlavně rozptýlit, jinak nám tu samým očekáváním všem jebne. Vstali jsme pozdě, nic povznášejícího jsme nevymysleli, a tak holt klasika: do lesa, cestou zkontrolovat krmelec, jestli zvířátka už snědla něco z páteční školkové nadílky a kolem stodůleckého nádraží do starých Stodůlek, kde si chceme dát oběd v místním pajzlu U Petrů. Tady ovšem v pátek proběhl zřejmě vydatný večírek, takže otvírají až ve tři. No nic, sedli jsme na autobus a přes Motol se vrátili na Kavalírku, kde jsme jako správní sluníčkáři vzali děti k místním Číňanům.
Jídlo spíše průměrně, ale jsme rádi, že je tu máme, a tak je sem tam podporujeme. Protože každá večeře uvařená někým jiným a donesená občas v krabičce je skvělá, byť je to jen průměrná čína. Děti mají z oběda docela zážitek: po vzoru tatínka zkouší chvilku jíst hůlkami. Žasnou nad čínským písmem a spekulujeme, jak dlouho se ho děti ve škole učí. Řešíme, proč se tu neplatí čínskýma penězma a že nemusíme mluvit čínsky. Hanička je u vytržení ze sádrové gejši na baru. A když se tahle restaurace jmenuje Jang-c-tiang, tak jestli se nějaká česká restaurace v Číně jmenuje Vltava. K pití si vybraly ledový čaj s granátovým jablkem. Dobré to sice není, ale je to z ČÍNY!!! Že místní obsluha neslaví Ježíška, děti už úplně dorazilo, a tak situaci nekomplikuju faktem, že majitelé jsou pravděpodobně nějací místní Vietnamci. A na závěr jsme jako dárek ještě dostali čínský kalendář, což děti uvedlo v nadšení.
Mise splněna, můžeme domů. Stmívá se, stavíme stromeček, děti zdobí a my skleničkou Martini "odpalujeme" letošní Vánoce.
26.12.2017 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 26.12.2017. Počet zobrazení: 1138
