Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Vlaky saské

6.3.2016

V úterý odpoledne jsme se vypravili do německé obce Rittersgrün do minimuzea místní úzkokolejky. Tonda samozřejmě v extázi. Muzeum je zřízeno na místním již nefunkčním nádraží, spravuje ho místní nadšený dědek a k vidění jsou tu všeliké artefakty ze života železničářova a hlavně je tu samozřejmě výtopna s několika lokomotivami. Pan průvodce vykazuje entuziasmus obvyklý pro železniční nadšence, a tak nám nezbývá než se podvolit výkladu v místním poměrně náročném německém dialektu. Ale pán se snaží, bere ohledy na naši nedokonalou znalost jazyka a s každou větou se porozumění lepší, a tak jsme se i leccos dozvěděli.


A opět jsme zakusili hlavně rozdíl v českém a cizokrajném pojetí expozice: v muzeu pan průvodce sám vysadil děti na vystavenou drezínu, nechal je zkusit starý telefon, ukázal nám, jak se tiskly staré lepenkové jízdenky, děti si mohly zazvonit na zvon, kterým se ohlašoval odjezd vlaku atd. A nakonec zlatý hřeb - výtopna s lokomotivami, drezínou a jedním otevřeným vagonem. Vše samozřejmě plně přístupné. K tomu venku tematické dětské hřiště, v létě doplněné o stánek s občerstvením a dětský vláček a funkční závory. Úplně vidím ty německy nadšené sousedské slavnosti.


6.3.2016 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 6.3.2016. Počet zobrazení: 1442

Komentáře