28. říjen a 1. květen mi celkem nic neříkají. 8. květen už je něco jiného, tam ještě cítím dotek mých příbuzných a chápu, jak moc důležitý den to byl. I pro mě a můj život. Ovšem skutečným a živým svátkem je pro mě 17. listopad. Ač mi bylo 9 let, tehdější dění viděné dětskýma očima ve mě uvízlo poměrně pevně a svátek prožívám velmi emotivně. Jenže co s ním? Na korzo sice s dětma vyrazit můžem, ale bavit je to nebude a pro nás to tím pádem taky ztrácí přitažlivost. Na případných aktivistických poduajítch nás pravidelně zastupuje jen muž, zatímco já se doma věnuju dětem, kuchyni a vysílání ČT24. A tak jsem letos zavelela, že táhneme na Vídeň. Cítila jsem se poněkud provinile, že tento důležitý svátek nestrávíme v Praze, ale pak mi došlo, že to je vlastně ono! Že to je naopak veliká oslava - prostě se seberem se všemi dětmi, sedneme na vlak a za 4 hodiny vystupujeme ve Vídni. Jen tak. Mýrnix týrnix. Bez povolení, víz, devizových příslibů a dokonce bez jakékoliv kontroly na hranicích. Jo! Říkejte mi sluníčkář a havloid, ale přesně takhle to chci!
Ve čtvrtek před jednou jsme tedy nasedli do vlaku a v pět jsme vystupovali na nádraží Vídeň Meidling. Metro, jedna stanice tramvají a 10 minut chůze a stáli jsme před domem, kde jsme měli na 3 noci pronajatý byt. Velkorysý prostor, tři ložnice a obytná kuchyň ve dvou podlažích, k tomu střešní terasa. Byt sice vykazoval jisté nedostatky typické pro byty určené jen ke krátkodobým pronájmům, ale bylo nám tam dobře. Na snídani na terase to samozřejmě nebylo, ale v kabátu a s vyhlídkou na Vídeň chutnala ranní káva skvěle. A nelezly tam za námi děti.
Ubytovali jsme se a já jsem vyběhla za roh do Billy na velký nákup. Nevím, jestli to tak fakt bylo, nebo je to ještě ten bolševik v nás, ale připadalo mi, že výběr v rakouském krámu je větší než u nás. A přemýšlela jsem, jaká pecka to musela být, když se do takového krámu dostal našinec uvyklý na prázdné regály normalizačního bezčasí. Po večeři jsme uspali děti a u lahve místního bílého jsme plánovali program příštích dvou dnů.
Další víděňské fotky.
21.11.2017 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 27.11.2017. Počet zobrazení: 1190
