Velikonoce jsme již tradičně strávili s Dvacítkou, letos v Rokytnici nad Jizerou. Naštěstí organizátorčina záliba v horský oblastech Krkonoš tentokrát akci nepoznamenala: sníh byl až nahoře pod hřebeny a počasí bylo chvílemi až příliš teplé. Krkonoše a Rokytnici znám jak svý boty, ale spíš horní partie, takže končiny dole kolem Rokytnice a konec konců i samotné městečko pro mě byly příjemně neznámé.
V sobotu jsme vyrazili do nedalekého Františkova, cestou jsme nařezali proutí, trochu se zkoulovali, obdivovali řezbářské výtvory a nestačili se divit bídnému výkonu personálu v hospodě nad Františkovem.
V neděli jsme si dali jen kolečko kolem Rokytnice, přes kapličku a pašeráckou stezku na náměstí na zmrzlinu. V plánu bylo včas se vrátit, abychom se mohli pustit do zdobění vajec a pletení pomlázek, nakonec to ale zas nějakých 8 km hodilo. Odpoledne ještě telemost se spřátelenou jednotkou, která se k nám už nevešla a Velikonoce trávila jinde, "doma" jsme si udělali oheň a něco opekli, pletli jsme, barvili jsme....
No a v pondělí už jen velikonoční folklor, společný oběd a rozpuštění formace. Bylo to zase fajn a tentokrát se nám to zdálo zas o něco více kontrastní - bylo zajímavé sledovat to různé fungování rodin a hlavně ten fungující automatismus v našich třech jednotkách, které jsou na sebe zvyklé a ve zbytku společnosti.
