Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

...už jenom kroužky

1.10.2019

Hned z kraje školního roku se mi podařilo zopakovat loňský zázrak: Tonda má zpěv hned po nauce v pondělí a ještě jsme se na nauku opět sešli s T. od nás z kopce, takže Tonda už může občas jet do hudebky sám a cestou ho nabere rodina od T. Dále měl Tonda svatosvatě slíbený a od června již domluvený kroužek Lega, na který se loni nevešel. Potom trvám na nějakém pohybu a bohužel loňský kroužek se letos kryje s hudebkou. Ale prošel jakýsi univerzální sportovní kroužek tady na kopci. A poslední akce je kroužek programování Baltík, kam Tonda nutně musí chodit, protože tam chodí i Patrik. No, nevím, jestli to je úplně pro něj, ale zatím je spokojen, tak do toho nešťourám. Dále ve čtvrtek dokonce bez velkých protestů svolil, že bude chodit na školní doučování. Podala jsem mu to opatrně, že na něj bude mít paní učitelka víc času a může trochu dohnat tu matiku, která mu zrovna moc nejde, a on to zas vyhodnotil jako vítané ukrácení času v družině, než půjde domů. Takže v tuto chvíli má mé introvertní a nekroužkové dítě čtyři kroužky.

Hanička loni dle očekávání naznala, že gymnastika není sport pro ni a přesunula svůj zájem k atletice. Vzhledem k tomu, že se nejeví úplně bez talentu a i kvůli tomu, jak zoufalá je výuka tělocviku ve škole, nezapsala jsem ji do DDM, s kterým by zas cvičili jen v místní malé tělocvičně, ale do Sokola. Takže jednou týdně frčíme na moji téměř rodnou Mrázovku, kam jsem týden co týden běhávala na tělocvik z gymplu, přes zimu potom budou trénovat ve smíchovské Sokolovně. Hanička je z atletické přípravky zcela nadšená - běhá, skáče, háže a je jak utržená z řetězu. Dětí tam je sice jak much, ale také na ně jsou tři až čtyři trenéři a je znát, že to Sokol prostě umí. Děti fakt makaj, ale snad si toho ani nestihnou všimnout. Olinka a někdy i Tonda mezitím blbnou na místním hřišti a já si užívám vyhlídky na Prahu a jako bonus se po tréninku ještě svezeme dolů na Smíchov hotelovou lanovkou. Časem se mi to snad podaří zorganizovat tak, abych tam ani tu Olinku nemusela táhnout. K tomu samozřejmě Hanička pokračuje ve své umělecké dráze a do DDM dál chodí na flétnu.

Olinka už si naštěstí na tanečky ve Squashparku ani nevzpomněla a plně ji uspokojil přírodně-tvořivý kroužek ve školce, kam chodí se svou "nejkou" Lucinkou a jehož čas perfektně ladí s dalšími kroužky sourozenců.

Tabulka, kde kdo a kdy je a kdo koho vyzvedává, aktuálně zabírá půlku nástěnky a vstup do nového školního roku nás na kroužcích, zálohách na školy v přírodě a třídních fondech stál přes 20 tisíc (a to většina kroužků je zaplacena jen na jedno pololetí). Ale už máme říjen, všechny kroužky běží, všichni už vědí, kde a kdy mají být a rodinná logistika si pomalu sedá. A můj tik v oku už pomalu také mizí.

6.10.2019 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 24.2.2023. Počet zobrazení: 935

Komentáře