Po tradičně bohatém období ledna a začátku února přišel útlum. Po Spanilce jsme si ochotně dali výdech, dvakrát jsme tu měli na návštěvě B., aby se M. mohla zodpovědně připravovat na velký běžkový projekt, děti si samy různě domlouvaly babičky a únorem jsme se tak trochu prozevlili bez podnětů. Tonda občas dochází na mou rodnou alma mater Zatlanku na přijímačkovou přípravu, kterou já nejsem ochotná s ním podstupovat. O celém procesu přijímaček a systému víceletých gymnázií si nemyslím nic hezkého, kopat do hraček ale Tondovi nebudu a přeju si jen, už aby to bylo za námi, ať už bude výsledek jakýkoliv.
Olinka se zúčastnila třeskuté narozeninové party kamarádky ze školky, Hanička se sama se spolužačkami vypravila na cibulceký masopust a Tonda s kamarádem v kině shlédl podle všeho úžasný béčkový katastrofický film Moonfall. Já se zúčastnila jedné demonstrace a jednoho literárního kabaretu Jaroslava Rudiše (spisovatelé jsou rock stars pro ženy po čtyřicítce). Děti jsem nechala covidově naočkovat, z čehož vzešlo jedno totální promočení při pokusu v absolutní slotě v odpolední špičce překonat náhradní autobusovou dopravu za metro (s holkama jsme to vyhodnotily, že covid už sice snad nechytneme, ale rýmu určitě) a jednou z toho byla hezká procházka přes Vyšehrad zakončená skvělou a drahou zmrzlinou v cukrárně na Výtoni a krásným západem slunce.
No a pak teda ještě začla ta válka na Ukrajině. Děti samy vymyslely, že jedno týdenní kapesné chtějí poslat na pomoc Ukrajině a Tonda s Haničkou ještě ze svého koupili pastelky do materiální sbírky. Haničce jsem vysvětlovala úskalí materiálních sbírek, ale že pokud místní spolek ví přesně, co s tím, tak nejsem proti - chápu, že je to asi dětem srozumitelnější. Půvabný byl dotaz Haničky, jak ukrajinským dětem pomůžou pastelky, když jim bombardují domy. Myslím, že přirovnání, že jejich útěk je ještě větší a delší opruz než naše cesta autem na chalupu se všemi zácpami na D1, takže nějaká zábava jim přijde vhod, bylo dostatečně názorné. Jinak to holky nijak zvlášť neprožívají (což je dobře), zatímco Tonda hltá zpravodajství a klade dotazy (což je taky dobře). Zkrátka podle vkusu každého soudruha. A momentálně jsou zvědaví, jací budou jejich noví ukrajinští spolužáci.
Jinak se během naší nepřítomnosti nic významného nestalo.
20.3.2022 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 28.3.2022. Počet zobrazení: 572
