Hanička chodí od září do kroužku flétny v Domě dětí a mládeže. Hraje dobře, ale hlavně ráda a největší magie pro mě je, že čte noty. Jakože kouká do not a podle toho tam skládá ty prsty. Sama z not se takhle naučila Dva roky prázdnin. Prostě Hanička je dříč a krhounek k tomu, takže ve skupině je suverénně nejlepší. DDM coby městská organizace se podílí na růzých akcích městské části, a tak malé muzikanty paní učitelka cpe, kam se dá. Naposledy byla naše umělkyně angažována na Slavnosti Prahy 5. Naše městská část neoplývá zrovna progresivními institucemi, takže většina jejích akcí jsou takové ty pódiovky bez nápadu, které je potřeba nějak naplnit, a tak se uplatní i různé dětské soubory.
V den D byly 4 stupně a lilo jak z konve. Na podiu křepčila nebohá moderátorka a bylo tak hnusně, že nepřišli ani bezdomovci. Naštěstí každé dítko s sebou mělo několik rodinných příslušníků, tak se pod podiem nějaké obecenstvo sešlo. Hanička solo zahrála "Jede, jede poštovský panáček" a sláva to byla veliká bez ohledu na úroveň produkce. Od dědy umělkyně dostala květinu a vše jsme zpečetili pizzou v místním bistru.
A ještě jeden efekt akce měla. Sraz byl ve tři hodiny u Portheimky, což je v kombinaci s mou prací dost blbá hodina. Resp. nebyl by problém jít z práce tak, abych si Haničku stihla doma vyzvednout, ale moc se mi nechtělo. Tak jsem vymyslela, že bychom se mohli rovnou potkat u Anděla. Takže za pomoci telefonické nápovědy, v kolik mají vyrazit, dorazili Tonda s Haničkou sami do města. Nejtěžší bylo udržet Tondovu pozornost, když jsem vydávala instrukce (telefon zapnout do kapsy, nezapomenout klíče, zabouchnout), mezitím mi ještě stihnul předat Haničku, aby se zeptala, jestli si může vzít ty krásný šaty, nakonec přijeli o jeden autobus dřív, ale všechno klaplo. Dokonce ani ten byt nezůstal otevřený. Haleluja. Olinku mi ze školky vzala maminka největší hvězdy "Elišky ze zeleňáčků" a v pět jsem si mrňavku vyzvedla ve vedlejším domě.
Úroveň produkce v kombinaci s počasím byl spíše strašlivý koktejl, plánování mi málem zavařilo mozek, vrátila jsem se zmrzlá jak sobolí víteco, ale ta nově nabytá a otestovaná samostatnost všech jednotek je skvělý posun.
15.5.2019 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 21.5.2019. Počet zobrazení: 757
