Stavění tábora
20.6.2021
Letos jedeme na tábor na první turnus. Což je docela honička, ale zas to bude v půlce července za námi a mě čeká bezstarostné léto. S prvním turnusem se ale pojí také stavění tábora. Takže trochu hlava v pejru, maily, nákupy, rozpisy., zabalit, vyrazit. A v pátek pozdě večer se před námi otevřela táborová louka a svět zas zpomalil. Tenhle efekt mě nepřestane fascinovat.
Vedro bylo příšerné, byli jsme totálně sežraní od hmyzu, ale tábor stojí. Děti nosily věci z pevnosti, hrabaly šišky a podlahy v jídelně, chlapi montovali stany, ženské přemývaly nádobí. V sobotu večer bylo vše více méně hotové, v neděli jsem ještě rozdala různé opravárenské práce. K tomu samozřejmě dva večírky u ohně a zas další pronikání do té nesourodé společnosti kamarádů a rodičů, kteří nám svěřují své děti.
Letos příprava tábora probíhala výhradně on-line. Není to špatný - odpadají dohady o termínu schůzek, nemusíme řešít, kdy budou naši "Němci" v Praze a celé je to takové svižné, efektivní. Program má na starosti dvouhlavé "ÚV", ostatní se připisují k úkolům a hrám, sdílené dokumenty, on-line schůzky, whatsup.... A pak jsme se konečně sešli naživo a najednou jsme přišli na spoustu věcí, které nás v on-linu nenapadly. Konečně to začalo jiskřit, nápady se řetězí, celé se to citelně "hýbe", roste pod rukama. Oč méně to máme pod kontrolou, o to více to nabírá drive a sypou se zajímavé myšlenky. Nepřišla jsem na to, co tu jiskru či esprit dělá, každopádně bylo fascinující sledovat, jak moc je to jiné a oproti on-linu živé.
V neděli jsme tábor předali hlídačům (kterým jsem strašně záviděla, protože tábor bez dětí je to nejlepší, co se dá na louce zažít) a frčeli jsme zase domů. Ještě na chvíli do skutečného, rychlého a propojeného světa, přežit nejhektičtější fázi příprav letos ještě v kombinaci s koncem školního roku a pak zas zpět do toho jednoduchého paralelního světa, na 14 dnů se od všeho odpojit. Těším se.
Letos jedeme na tábor na první turnus. Což je docela honička, ale zas to bude v půlce července za námi a mě čeká bezstarostné léto. S prvním turnusem se ale pojí také stavění tábora. Takže trochu hlava v pejru, maily, nákupy, rozpisy., zabalit, vyrazit. A v pátek pozdě večer se před námi otevřela táborová louka a svět zas zpomalil. Tenhle efekt mě nepřestane fascinovat.
Vedro bylo příšerné, byli jsme totálně sežraní od hmyzu, ale tábor stojí. Děti nosily věci z pevnosti, hrabaly šišky a podlahy v jídelně, chlapi montovali stany, ženské přemývaly nádobí. V sobotu večer bylo vše více méně hotové, v neděli jsem ještě rozdala různé opravárenské práce. K tomu samozřejmě dva večírky u ohně a zas další pronikání do té nesourodé společnosti kamarádů a rodičů, kteří nám svěřují své děti.
Letos příprava tábora probíhala výhradně on-line. Není to špatný - odpadají dohady o termínu schůzek, nemusíme řešít, kdy budou naši "Němci" v Praze a celé je to takové svižné, efektivní. Program má na starosti dvouhlavé "ÚV", ostatní se připisují k úkolům a hrám, sdílené dokumenty, on-line schůzky, whatsup.... A pak jsme se konečně sešli naživo a najednou jsme přišli na spoustu věcí, které nás v on-linu nenapadly. Konečně to začalo jiskřit, nápady se řetězí, celé se to citelně "hýbe", roste pod rukama. Oč méně to máme pod kontrolou, o to více to nabírá drive a sypou se zajímavé myšlenky. Nepřišla jsem na to, co tu jiskru či esprit dělá, každopádně bylo fascinující sledovat, jak moc je to jiné a oproti on-linu živé.
V neděli jsme tábor předali hlídačům (kterým jsem strašně záviděla, protože tábor bez dětí je to nejlepší, co se dá na louce zažít) a frčeli jsme zase domů. Ještě na chvíli do skutečného, rychlého a propojeného světa, přežit nejhektičtější fázi příprav letos ještě v kombinaci s koncem školního roku a pak zas zpět do toho jednoduchého paralelního světa, na 14 dnů se od všeho odpojit. Těším se.
27.6.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 19.7.2021. Počet zobrazení: 595