Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Sníh v Praze

10.1.2021

Letošní zima po letech vypadá jako zima. Nejdřív napadl jen takový poprašek, chvilku to tálo a pak několik dní po sobě mrzlo a padalo. I tak se řídíme pražským imperativem, že sníh je třeba využít hned, protože zítra už být nemusí. Takže vyrážím pro Olinku do školky, přibalily jsme ještě Olinčinu kamarádku a Tonda s Haničkou vzali sáňky a boby a potkali jsme se u statku. Je to sice trochu ježdění na trávě a byli tam úplně všichni, ale bylo to skvělé zpestření. Na páteční přespání na Malvazinkách jsme vezli děti opět se sáňkami.

Při pohledu na předpověď počasí s extrémně mrazivými teplotami, jsme místo dne bez dětí vyrazili zas zazimovat Zvírotice a když už tam jedem, tak to můžeme vzít přes Jablonnou, kde kupujeme dřevo. Protože si Michal před týdnem zlomil ruku tak šikovně, že má sádru až po ramoeno, naučila jsem se v té nádherné bílé krajině také jezdit na sněhu. Do kopce řadit dolů, jen když hrozí, že už to fakt chcípne, a v tom uklouzaném esíčku nad Radíčem vyšlápnout spojkou. K chatě jsme radši nesjížděli, hrozilo, že už nevyjedem zpátky, tak jsme to dřevo plus drobnosti jako matraci a lux, které jsem do Zvírotic zabavila z babiččina bytu, smýkali na několikrát sněhem.

A protože první sníh pěkně lepí, vznilky na školkové zahradě dva megaobrovští a megašpinaví sněhuláci a my zas máme u nás před domem rodinu pidisněhuláků a dokonce i kočku a králíka.

19.1.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 23.1.2021. Počet zobrazení: 88

Komentáře