Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Smržovka

30.8.2019

Na pátek už jsme nevěděly, co bychom vymyslely. Vlak v Josefáči končí, nahoru na Jizerku ani do Bedřichova nejede nic a všechny atraktivní cíle v našem turistickém dosahu už jsme vyčerpali. Spásný nápad má L. - cesta na jih. Vůbec by mě nenapadlo tímto směrem hledět, vím, že směrem dolů jsou bývalé fabriky a tak se to táhne až do Jablonce. Ale ono ne, našly jsme překvapivě pěkný netradiční výlet.

V pátek tedy vyrážíme střemhlav vzhůru k josefodolské škole, odtud kopec na chvilku zvolní, procházíme skrz kýčovitě vyšperkované roubenky, pak cesta zas přituhne. Když konečně vylezeme k silnici, velíme pauzu na oběd. Smrtelně unavené děti se rozutekly po lese a skáčou po balvanech. Pokračujeme po žluté za silnicí ještě do kopce pod Bukovou, kde jsme objevili skvělé prolézací skály, místní strašidelná legenda o ďáblovi a mrtvých dětech included. A pak už jen z kopce dolů, cestou sbíráme houby a přes louky a vyhlídku Finkstein pokračujeme do Smržovky. V cukrárně na náměstí jsme tak akorát stihli zmrzlinu a kafe a v děšti vyrazili na vlak. Ve vlaku si nás bere na starost strojvedoucí a vcelku direktivně nám sděluje, že máme jít s dětmi dopředu a že si děcka vezme do kabiny. Děti si nechá zorganizovat, ale nebojí se mluvit přímo s nimi, klade jim kontrolní otázky a něžně je oslovuje "hadi". Pak si je po skupinkách vezme do kabiny a nechá je houkat. Wow!

V sobotu už jen sbalit, vyklidit barák, výprava do infocentra na náměstí do kostela a domů. Infocentrum se ukazuje jako jedno z těch nebezpečných - měla jsem problém se udržet a koupit si korálkový náhrdelník jen jeden, Hanička si vybrala krásný přívěšek na klíče s vážkou a ještě jsem podlehla výpravnému vydání Nevrlého knihy Tři Iseriny. V Jablonci ještě společný oběd s některými jednotkami a domů. Povedené to bylo.
20.9.2019 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 20.9.2019. Počet zobrazení: 856

Komentáře