Na zahraniční dovolené jsme byli naposled před čtyřmi lety v NDR. Potom jsme si dali zase dovolenou v Česku a pak na pár let spadla covidová klec, kdy jsem neměla vůbec energii cokoliv vymýšlet. Letos jsme naznali, že je čas zase vyjet za hranice všedních dnů. V dubnu jsme rezervovali na týden apartmán v Bohinjské Bystrici a na tři dny ještě u moře a vše pustili z hlavy. Po táboře jsme děti poslali na týden s B&D, v pátek jsme doma zabalili, odjeli do Zvíro pro děti a v sobotu se vydali směrem na D1 a na dalekou cestu. Votice - České Budějovice - Linz - Salzburg - Karavanki - Bled - Bohinjska Bistrica.
Mé tradiční nervy, co že jsem to zas vymyslela a proč nejedeme na Mácháč, se rozplynuly hned po příjezdu. Po 10 hodninách na cestě jsme vystoupili v obci o dvou tisících obyvatelích s veškerou potřebnou infrastrukturou a milou paní domácí. Apartmán se třemi ložnicemi s výhledem na masiv Triglavu a místní kostel, na dohled pekárna, sámoška, vlak i autobus, k dispozici ping-pong a to vše mimo hlavní ulici.
Bála jsem se, že týden ve vnitrozemí bude moc a tři dny u moře málo. Ale bylo to tak akorát. Oboje. Týden v horách jsme nemuseli moc hrotit, program se dal přizpůsobovat počasí a díky skvělé poloze ubytování jsme měli pořád co dělat. Za celý týden jsme auto na výlet použili jednou, jinak bylo vše dosažitelné místní dopravou. Moře jsem původně chtěla vypustit, ale děti mě ukecaly a musela jsem uznat, že když to máme k moři 2 hodiny, tak bychom prostě měli... A tři dny se ukázaly taky úplně dostatečné.
1.9.2022 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 23.9.2022. Počet zobrazení: 522
