Co tak ještě psát... Děti spokojené, že to tam znají, mně se jako každý rok nechtělo a jako každý rok to bylo fajn. A dokonce když se strhla diskuze o změně, tak jsem po zvážení všeho možného naznala, že vlastně zlatý Kašperky.
Letos jsme učinili skupinové rozhodnutí, že žádné lyže netáheme. A dobře jsme udělali. Sníh byl opět jen nahoře na Kvildě a Modravě, kam se díky tomu sjela celá Šumava. Fronta na vlek začínala málem hned, jak člověk z vleku vystoupil a ve stopě bylo údajně také těsno. Letos jsem tedy byla obzvlášť ráda, že jsme na Kvildu nemuseli. Jenže co místo toho? Vyjeli jsme na Borová Lada. Dál jsme se bohužel nedostali, takže z plánovaného výletu na Bučinu k železné oponě sešlo. Ale sníh tam byl, takže vycházka, boby, zen a na závěr moc příjemná hospoda s moc dobrou kyselicí, palačinkama a horkou čokoládou.
Na pondělí jsme naplánovali "sušický dvojboj" - bruslení a bazén. Z bruslení nakonec sešlo, na led bychom se snad ani nevešli. Naštěstí jsme byli operativní, takže jsme jen vyměnili tašky s náčiním a šli rovnou do bazénu. Tobogán, dětská skluzavka, vodní kolotoč, vířivky. Lidí bylo přiměřeně faktu, že mají všichni volno a není sníh, ale dalo se to a děti byly nadšené. Pak jsme zkusili ještě vycházku na sušické náměstí. To je sice docela pěkné, ale bohužel patří autům a motat se s šesti dětmi po chodnících je o nervy. Takže jsme akorát zakotvili v příjemném retropodniku, který se vyznačoval nejen retro interiérem, ale i retro gastronomií - barevná obloha přes půl talíře, nakládaný hrášek a kukuřice included. Ale stejně jsme se šli zprasit smažákem, což je taky trochu retro.
Po dvou poněkud náročných dnech jsme na Silvestra zvolili výdech a vyrazili velmi zvolna tentokrát jen na krátký okruh na Šibeničák přes kostel zpět s pouštěním draků. Pak už jen přežít silvestrovské veselí. Olinku se nám po dětském hudebním večírku a přípitku s prskavkama podařilo bez problémů odlifrovat do postele a Tonda s Haničkou samozřejmě pokračovali na party. Větším dětem jsme pustili film dle jejich výběru (zvítězily Příšerky s.r.o.), k tomu hromada popcornu a díky tomu se děti bez problémů dožily půlnoci, aniž by kravily a prudily a aniž bychom se my museli vzdát vlastního večírku.
Mně sice ta absence sportovního nebo alespoň kulturního (rozuměj výlet s cílem) vyžití vadila, na druhou stranu jsem nemusela do kvildského disneylandu, opakování pěších výletů nesnáším a když si představím to peklo každoroční hromadné turistické akce Sedlo - Kašperk - Kašperky. Takže asi dobrá volba.
15.1.2020 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 19.1.2020. Počet zobrazení: 857
