Na sever od Šonova se terén směrem k Náchodu a Novému městu nad Metují zvedá, ale ve všech ostatních směrech je krajina velmi cyklo frinedly. A to i k cyklistům na 16´ kole bez přehazovačky, jsou-li tedy dostatečně houževnatí.
První den vyrážíme jen na velmi lehkou jízdu k Rozkoši se vykoupat. Tonda a už i Hanička mají 24´ kolo, takže ti už ujedou, cokoliv je třeba. Olinka je ve fázi, že 16´ už jí začíná být malá, ale 20´ s přeahazovačkou je ještě velká. Takže jsme zapůjčili tyč. Nicméně na první výjezd ještě nebyla potřeba a Olinka velmi houževnatě zdolávala všechna protivenství - kopečky, mizerné silnice i šotolinové cesty. U Rozkoše jsme se vykoupali a cestou zpět se v Šonově zastavili na pozdní oběd.
Druhý den ještě také sliboval počasí spíš na koupání, a tak jsme si v mapě našli jiné místo na Rozkoši a vyrazili. Cestou zpět jsme měli vytipovanou hospodu v nedaleké vesnici, leč se ukázalo, že informace v mapě je značně neaktuální. I pojala jsem odvážnou myšlenku, že bychom se vypravili do Nového města nad Metují. Tam bychom jednak vyřídili ten oběd a jednak by konečně výlet dostal cíl a "přidanou hodnotu". Záměr byl schválen a vyrazili jsme. Cesta byla moc pěkná, většinou mimo silnice, potom podél Metuje. Tyč jsme použili až na závěrečný výšlap do města. Na náměstí jsme obsadili velmi příjemný podnik, vyplenili íčko a vylezli si na věž zámku. V zámecké zahradě jsme obdivovali Jurkovičův zastřešený most (je pozoruhodné, jak moc univerzální pěst na oko jsou jeho stavby) a rovněž mírně nevkusné Braunovy sochy barokních trpaslíků (jak pravil Míša, každý nějak začínal). Pak ještě ledová tříšť a jahodový koktejl v cukrárně a hurá domů, než se z těch černých mraků něco vyleje. Na táhlý a mírně stoupající průjezd Novým městem jsme Olinku opět nasadili na tyč a potom už jen krásný sjezd s výhledem na dramatické nebe nad Rozkoší do Šonova. Celkem velmi uspokojivých 20 km.
10.8.2020 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 13.8.2020. Počet zobrazení: 1016
