Mikuláše jsme tradičně odbyli podvečerní procházkou a nadílkou za oknem. Myslela jsem, že bych už vytýkací dopisy mohla vynechat, ale prý ne. Takže jsem je v potu tváře smolila v UGO u polívky cestou z práce.
S cukrovím jsme nikdy nijak zvlášť neblbli a ani s tím nehodlám začínat, takže doma jen linecké, které se letos oběšlo s mou naprosto minimální asistencí při válení těsta a obsluze trouby. Dokonce to holky celé i samy namazaly. "Mami, kolik toho máme namazat?" - "No, všechno, přeci!" - "Aha..." Výsledek byl lehce upatlaný, ale daly to fakt celé. Nicméně díky mému značně benevolentnímu přístupu k předvánoční konzumaci se stalo, že jsem týden před Vánoci musela péct a mazat druhou várku. Další pečení pracen proběhlo tradičně na Malvazinkách a letos se mimořádně povedly. K tomu přičtěte ještě máminy vanilkové rohlíčky a hlavně dvě megabedny cukroví od ostravské babičky a máte obrázek o naší předvánoční dietě. Část jsme samozřejmě vezli ještě na silvestra, ale přesto, když jsem po návratu slídila za okny, kde přece MUSELO ještě něco zůstat, jsem byla značně překvapená, že jsme fakt všechno sežrali.
Na 17. prosinec byly ohlášeny hned tři vánoční akce. Školkové rozsvěcení stromku a školní vánoční jarmark se mi podařilo zahrát do outu, abychom oba mohli na firemní předvánoční odpoledne, které bývá moc fajn. Nicméně když postupně vyplouvalo na povrch, jak velkolepá školní akce bude, bylo mi jasné, že tam asi být musím. Takže jsem zrušila svou účast u M. v práci a s dětmi a částečně s babičkou absolvovala veskrze příšerné venkovní vánoční zpívání všech tříd, následované jarmarkem výrobků a vystoupením (nejen) naší umělkyně (Rolničky, rolničky) v jídelně k občerstvení. Ale nápad natáhnout do školy mimoškolní hraní dětí napříč ročníky jsem musela paní učitelce pochválit a bylo také fajn popřát hezké svátky všem učitelkám a dalším aktérům vzdělávání našich dětí. Pak už se nám podařilo z toho mumraje utéct.
V pátek před Vánoci přijeli ostravští B&D. Pohovořili s dětmi, předali cukroví a za krátko jsme odvezli děti na Malvazinky, abychom mohli na Vánoční slezinu. V sobotu projevila tchyně přání jít na Vyšehrad a na hřbitov, což jsem jí samozřejmě s radostí splnila. Cestou zpátky jsme se ještě zastavili na pivo a jiné pochutiny ve smíchovském pivovaru, kde děti objevily delikatesu cibulové kroužky, na něž se teď ptají v každém pohostinství. Večer jsme B&D předali do péče na Malvazinky a chystali se na věci příští.
8.1.2020 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 10.1.2020. Počet zobrazení: 855
