Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Reunion

23.11.2019

Ozval se velmi dávný kamarád, že by nás rád viděl a zve nás a ještě jednotku L. na chalupu na sever. Kamaráda jsem viděla naposled před třemi lety za velmi pohnutých až tragických okolností a před tím asi ještě dalších osm let nazad. Takže pozvání mě velmi potěšilo, obzvlášť v souvislosti s informací, že z přetěžkého životního období je nakonec velký happyend.

Vprostřed týdne došla zpráva, že mají nachrchlané miminko, takže se akce ruší, ale H. není žádné máslo, a tak si nás místo toho všechny pozval domů. A to prosím opravdu nejsme jednoduchá a už vůbec ne malá společnost. Takže jsme v pátek odpoledne sedli do a vlaku za půl hodiny vystupovali ve Světicích. Návštěva to byla moc příjemná. Ugrilovali jsme spoustu masa, děti poletovaly po zahradě s baterkami, na písek jsme jim natáhli lampičku, a dovnitř jsme se stáhli až po osmé. V devět jsme děti zahnali do spacáků a udělali jsme si večírek jak za starejch časů. Probrali jsme všechny pravěké vzpomínky, pravěké kamarády, muziku, politiku i kvalitu různých rumů (kterou jsme samozřejmě ověřovali i senzoricky) a spát jsme šli bohužel taky jak za starejch (a hlavně bezdětnejch) časů.

Ráno bylo pomalé, milé a hlavně se skvělou péčí hostitelky, která si dokonce ten šrumec a provoz pochvalovala. Nikam jsme nespěchali, takže když jsme v poledne vyráželi na vycházku, bylo jasné, že můj plán, být brzy doma, nevyjde. Nakonec jsme se ale do sychravého listopadu vyprdelili a velmi pěknou vycházkou došli na místní výletní místo Marvánek s restaurací. Dali jsme si pozdní oběd, děti blbly venku na hřišti, takže jsme si mohli objednat i to kafe a vůbec to bylo pohodové. Vraceli jsme se už za tmy a jen díky výhružkám, že nestihneme Star Dance, se nám podařilo děti už nevpustit do baráku, rychle sbalit a vyrazit na vlak do Prahy.

Ale z té slíbené chalupy se nevyvlečou, to jsme H. i jeho ženě jasně řekli.

28.11.2019 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 3.12.2019. Počet zobrazení: 182

Komentáře