Protože jsem ohledně dovolených značně umanutá, i do Jeseníků jsme táhli kola. A tak je potřeba je využít, žeáno. Pondělní předpověď vykresluje ideální cyklo počasí. Terén už tolik ideální není, a tak vyrážíme "jen" na Rejvíz. Kilometrů je to jen pár, zato těch výškových metrů jsme nastoupali požehnaně. Start po místní silničce je dost ostrý, v zatáčce U Hříbku se profil trochu srovnává, ale zas vyjíždíme na opravdickou silnici. Tonda sice s přestávkami, ale vyšlapal to statečně celé, s Haničkou jsem chvíli jela, chvíli jsme kola tlačily., Olinka se vezla. Nálada skvělá, děti se zdály být na svůj výkon pyšné. Projeli jsme Rejvízem k penzionu s těmi slavnými (a podle mě ne zrovna vkusnými) židlemi, v místním stánku jsme se nacpali junkfoodem a pokračovali na Mechová jezírka.
Kola jsme nechali na parkovišti a vyrazili pěšky lesem. Cestou jsme si vyzvedli déčkovou kešku a po povalových chodnících jsme došli k jezírku. Okolní rašelinný les viditelně nacucaný vodou, nad černou hladinou kroužily pestré vážky, moc pěkné to tam mají...
Po zmrzlině jsme ještě sjeli ke starému Rejvízu a vyšlápli si k místní Lurdské jeskyni, kde byla velmi patrný celý ten kůrovcový průšvih (ikdyž kůrovcové cestičky pod kůrou jsou tak roztomilé...) a pak už jsme zas sjeli z kopce dolů do chalupy.
5.9.2019 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 5.9.2019. Počet zobrazení: 865
