V době lockdownu není lehké udržet morálku mužstva. Vymýšlím, jak si ten voser ta opatření zpestřit, snažím se vyvažovat shovívavost, že už je nebaví chodit do lesa ani na výlety (mě taky ne) a neoblomnost (protože ven se musí, jinak nám tu jebne všem). Když Tonda vyjevil přání, že by chtěl jít někdy do Prahy, tak jsem se z představy, že s sebou vlečeme i Olinku, vyvrátila a vše zamítla. "Já myslel, že bychom šli sami, mami". He?!? No to ses asi zblá... vlastně proč ne? "Se Zuzkou." Notakjo, to je vlastně skvělej nápad! Tondovi je deset, k babičce autobusem s přestupem jezdí běžně sám, Hanička je zvyklá se sama vypravit a dojet mi k Andělu, telefon oba mají, Tonda se velmi slušně orientuje v prostoru i dopravě... Vlastně je na čase.
Nakonec z toho byla čtyřčlenná výprava sehrané party, pouze nejmladší sourozenci zůstali v institucích. První domluvený termín jsme museli o týden posunout, takže ikdyž ve středu odpoledne lilo jak o pouti, další odklad nepřipadal v úvahu. Děti upekly buchtu, do termosky si nechaly uvařit kakao a vyrazili jsme. Sešli jsme se u Anděla, dětem jsme daly 1,5 h a vypustily je do deště. Já s A. jsme vyřídily nějaké pochůzky v obchoďáku (tenhle teenagerovský trik jsme jim neprozradily, ať si na to přijdou sami!) a pak jsme se za pomoci zenu ještě šly projít po náplavkách. Konečně jsme zblízka okoukly kobky a na smíchovské straně jsem A. ukázala velmi povedené veřejné záchodky. Galerie jsou zavřené, tak holt musíme umění hledat jinde, žeáno.
Ve tři děti vzorně čekaly na domluveném místě. Společnou procházkou byly velmi nadšené, vysomrovaly ještě hranolky od McDonalda a mohli jsme rozpustit formaci. Na příště mají slíbeny dvě hodiny a přemýšlíme, že jim to jen pomůžeme domluvit a včas je vystrčíme ze dveří a dál už to zvládnou samy. Však hranolky u McDonalda si objednat umí. A za svý. Ikdyž na druhou stranu ta procházka ve dvou bez dětí je vlastně skvělé zpestření i pro nás. Tak uvidíme.
6.2.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 6.2.2021. Počet zobrazení: 635
