Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

První lžička potřetí

Týden jsem v lednici skladovala zaručeně bezdusitanovou zeleninu z trhu a vymlouvala jsem se, že není čas. Kojení je tak strašně pohodlná a jednoduchá záležitost, že se mi do prvních příkrmů obvykle nechce. Naštěstí mě zase motivuje vidina, že výhledově budu moci opustit mimino (a tedy VŠECHNY) děti třeba na celé odpoledne. Nebo časem dokonce na celý den!

Tak jdeme na to. Mrkev prý staví, tak jsem zvolila tolik módní a vychvalovanou dýni. Odolala jsem pokušení pokrm Olince vylepšit (trocha soli, hodil by se tam česnek, muškátový oříšek), aby to chudák holka neměla takové jalové a vyrobila jsem hmotu. Aspoň trochu másla jsem jí tam přihodila, ať se ty vitamíny dobře vstřebaj, žeáno. No a ono to docela šlo! Olinka byla tedy hlavně překvapená, ale prala se s tím statečně. Časem ještě vyladí to zpracování v puse, to jí zatím moc nejde, ale docela jí to jelo. Ze zbytku jsem udělala dýňovou polívku.

Já tedy trvám na tom, že dýně žádné velké terno není, ale Olinka si nestěžovala.


27.9.2015 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 29.9.2015. Počet zobrazení: 1523

Komentáře