Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Protržená přehrada

28.8.2019

Z Josefova dolu to holt bude vždycky do kopce. Vyrážíme skrz vesnici, první zastávka asi po kilometru u potoka. Pak ještě kousek lesem a dál už jen asfaltová agonie. Až cestou zpátky nám došlo, jak moc do kopce a vůbec opruz to byl. Z lesa jsme se vyloupli na pláni u Mariánských bud, dáváme velkou přestávku s obědem. Pak už jen kousíček nahoru, cesta se přehoupne přes hřeben a my se zas na chvilku odpojujeme z asfaltu a klesáme k přehradě. Po necelých dvou kilometrech vylezeme z lesa a před námi se opravdu tyčí hráz.

Myslela jsem, že tam bude mýtina a nějaká cedulka, ale hráz se vším technickým vybavením, jsem fakt nečekala. Na kraji hráze je zcela zachovalý dlážděný přepad, po hřebeni hráze jdeme k místu protržení, kde stále ještě ční kamenná věž se stavidly. V roce 1916 se hráz protrhla a vzala s sebou 65 životů a 33 domů, pomník obětem je kus pod hrází. Slézáme průrvou k říčce Desná a děti se nadšeně vrhají do ledové vody. Sedíme na kamenech, pijeme pivo, cachtáme si nohy, děti si hrajou ve vodě. Po skoro hodině se přesouváme k samoobslužnému stánku. V sezóně je tedy obsazen i obsluhou, což sice trochu ztrácí kouzlo, ale pivo si stále točíme samy z venkovního výčepu a krom toho si můžeme dát i zmrzlinu, párek v rohlíku a koupit pohledy a turistické vizitky. A pak už stejnou cestou zpátky, akorát opačný směr je o poznání rychlejší, protože děti v podstatě celou cestu běží. Cesta byla sice nehezká, ale ten cíl za to rozhodně stál.

20.9.2019 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 20.9.2019. Počet zobrazení: 908

Komentáře