Přijaty
30.5.2018
Přetlak na naší vesnické škole donutil pana ředitele přeci jen vykouzlit dvě první třídy. Nevím, jak to udělá, ale podstatné je, že Hanička nastupuje k nám nahoru. Loni jsem měla ještě trochu dilema, protože o "vršek" je stabilně větší zájem než o spodní budovu, a tak dole bývají méně početné třídy. Tak letos už je to tragédie i dole, dokonce i v ostatních dostupných školách v okolí. Takže obě děti budou ve velkých třídách. Nedělám si iluze o situaci za tři roky, až bude nastupovat Olinka. Bohužel. Tak snad bude mít Hanička štěstí na paní učitelku, jako měl Tonda.
Zatímco dřív na kopci frčela hyperaktivní školka Duha a u nás byl celkem klid, tak poslední dobou se asi rozkřiklo, že u nás ve školce jsou ze čtyř vyučujících DVA CHLAPI, a naše školka začala být rovněž hodně žádaná. Ale rozhodla jsem se nepřipuštět pochyby a naznačila Pánubohu/Vesmíru, že jinak to prostě být nemá. Napsala jsem si jen tu jedinou školku a doufala. A vyšlo to! Olinka je přijata mezi posledními do NAŠÍ ŠKOLKY! A ač se paní učitelka dušovala, že do toho nemůže nijak zasahovat, tak mě včera ujistila, že Olinku si stáhla k sobě, do Modré pastelky. Jupíííí!
A já mám na tři roky snad klid.
Přetlak na naší vesnické škole donutil pana ředitele přeci jen vykouzlit dvě první třídy. Nevím, jak to udělá, ale podstatné je, že Hanička nastupuje k nám nahoru. Loni jsem měla ještě trochu dilema, protože o "vršek" je stabilně větší zájem než o spodní budovu, a tak dole bývají méně početné třídy. Tak letos už je to tragédie i dole, dokonce i v ostatních dostupných školách v okolí. Takže obě děti budou ve velkých třídách. Nedělám si iluze o situaci za tři roky, až bude nastupovat Olinka. Bohužel. Tak snad bude mít Hanička štěstí na paní učitelku, jako měl Tonda.
Zatímco dřív na kopci frčela hyperaktivní školka Duha a u nás byl celkem klid, tak poslední dobou se asi rozkřiklo, že u nás ve školce jsou ze čtyř vyučujících DVA CHLAPI, a naše školka začala být rovněž hodně žádaná. Ale rozhodla jsem se nepřipuštět pochyby a naznačila Pánubohu/Vesmíru, že jinak to prostě být nemá. Napsala jsem si jen tu jedinou školku a doufala. A vyšlo to! Olinka je přijata mezi posledními do NAŠÍ ŠKOLKY! A ač se paní učitelka dušovala, že do toho nemůže nijak zasahovat, tak mě včera ujistila, že Olinku si stáhla k sobě, do Modré pastelky. Jupíííí!
A já mám na tři roky snad klid.
31.5.2018 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 19.6.2018. Počet zobrazení: 872