Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Konec prázdnin

1.9.2016

Můj dojem z prázdnin? Unavená. Bylo to fajn, zažili jsme spoustu věcí, ale mám dost. Až na dva dny začátkem prázdnin, kdy byli Tonda s Haničkou s B&D ve Zvíroticích, jsme jeli provoz s dětmi 24/7. Už jsem odvykla té bezbřehosti času a neustálé přítomnosti všech dětí.

Ranní rutiny, za pomoci a pyskování dětí uklidit provozní bordel, peru, suším, skládám, pořád dokola. Balím a vybaluju. Donekonečna vymýšlím, co vařit. Každý den vymýšlím odpověď na tu strašnou otázku "co budeme dneska dělaaaat?" Tonda s Haničkou už jsou příliš velcí na to, abychom se jen tak placatili kolem baráku, ostatně ani mě by to moc neuspokojilo, ale Olinka je zas na mnohé aktivity příliš intenzivní. Nehledě na to, že máme den nemilosrdně dělený jejím poledním spaním. Když O. spí, mluví na mě nepřetržitě dvě děti. Když je vzhůru přidá se k tomu její hučení a pištění a starší děti svůj projev zintenzivní o ječení "Olčoooo! Achjo!" a "mami, Olča mi..." Jsou úplně normální, chovají se adekvátně věku, ale z té konstantní hladiny hluku a nepřetržitého proudu požadavků mám každý večer tik.

No nic, je druhého září, školka je v provozu, vrátili jsme šneky a sice mi tu pořád jedno dítě přebývá, ale přeci jen to vypadá na lepší zítřky. Sedím na zahradě u kafe, Olinka se alespoň na chvíli zabaví sypáním písku na hlavu a podobnými kratochvílemi a přeci jen je mi trochu lehčeji. Na konci prázdnin jsme se se školkovými kolegy sešli u ohně na zahradě u E. a shledání ve školce proběhlo hladce a radostně.

Ale já bych potřebovala po těch prázdninách dovolenou. Restart. Nebo alespoň sick day. Dobře, beru i pauzu na oběd. A víte, co bych dělala? Nic! Totiž dělala bych spoustu velmi nehodnotých a bezobsažných věcí - seděla bych a pila kafe, zevlila bych do internetů, chodila do cukrárny na kafe a dort a u toho si četla, trajdala bych po nákupech nebo po náplavce. Pouštěla bych si muziku, koukala na filmy. Šla bych do kina. Živila bych se fast foodem a polotovary. Dělala bych věci, které chci dělat, ne ty, které bych měla dělat.
31.8.2016 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 4.9.2016. Počet zobrazení: 1332

Komentáře