Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Podzimní chalupa

30.10.2017

Středa. Dopoledne ještě Hanička s babičkou oběhly logopedii, děda, který sem babičku jen vezl, za příslib oběda došel pro Tondu a ve dvě hodiny už jsme nasedali do našeho motoráku. Na Hlaváku přesedáme do Žluťáka a ve tři čtvrtě na tři vagón cukne a frčíme do Ostravy. Nepodařilo se nám koupit lístky včas, takže místo kupé sedíme v otevřeném oddíle kolem stolku a moje obavy se velmi rychle rozpouštějí a musím konstatovat, že je to naopak lepší. Děti sedíce kolem stolku méně blbnou a méně si vzájemně lezou do prostoru. Tonda si pouští film na tabletu, potom si čte Coura a Courka, s holkama luštíme Sluníčko, objednáváme oblíbené položky z palubního menu, Olinka dokonce asi na hodinu usíná a cesta ubíhá naprosto bez problémů. V Ostravě nás vyzvedl děda, nasedli jsme do auta a za hodinu už jsme seděli ve vytopené chalupě u polívky.

Ve čtvrtek bylo ještě teplo, slunce, a tak jsme se placatili kolem chalupy, v lese stavěli domečky pro skřítky a odpoledne přijela teta Hana. Večer jsme si udělali poslední oheň, opekli buřty a uklidili se zase ke kamnům. A v noci autem dojel tatínek. V pátek jsme se probudili do podzimu jak od Buty: "málokdy se zvedá mlha v jižních Beskydech, málokdy se zvedá..." Do střechy bubnuje déšť, za oknem mlha. Topíme v kamnech, děti malujou, vystřihujou a v nouzi nejvyšší vytahujeme místní retro hry - písmenka a "špuntíkovou" mozaiku. Na umělohmotné tabulky si Tonda skládal názvy zastávek vč. linek (Otakarova, náhradní doprava X7) a Hanička konečně začala kloudně hláskovat a hlavně jí začaly do hlavy lézt i tvary písmen. Asi jak nabyla písmenka hmotnou podobu. Vydrželi u toho snad hodinu. Odpoledne na necelé dvě hodiny přestalo pršet, tak jsme vyrazili na tradiční vycházku ke škole a horem zpět k chalupě. Cestou i vysvitlo slunce, sledujeme dramatické scenerie západu slunce a do chalupy dobíháme zas za hustého deště. K večeři Tonda vdechnul 10 lívanců, holky dojedly polívku a my jsme si udělali smaženici z těch pár nalezených hub.


V sobotu jsme vyrazili na velmi osvěžující výlet rodinný a v neděli jsme dopoledne pomohli zazimovat chalupu a po obědě jsme autem vyrazili k domovu. Cesta autem z chalupy je nekonečná a nebetyčný opruz, ani tentokrát to nebylo moc jiné, ale přesto to byla výhra. Následkem sobotní a nedělní vychřice byla železnice poněkud paralyzovaná a vlaky z Ostravy dojížděly do Prahy až s tříhodinovým zpožděním. Oproti tomu na obávané D1 jsme chytli jen dvě krátké kolony a největší zádrhel cesty byl zavřený McDonald, který měly děti slíbený. Tak jsme dětem rozšířili obzory o dalšího producenta junk food a zastavili jsme se v KFC.
4.11.2017 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 7.11.2017. Počet zobrazení: 841

Komentáře