Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Po roce...

26.12.2021

Trochu nám chyběly tři dny strávené v Rakousku, ale naštěstí to bylo vše v rovině "tak to nebude, ono se to neposere..." A jak řekli, tak udělali. V pondělí jsme ještě lyžovali, v úterý měly děti ve škole vánoční besídky, ve středu šly naposled. Ráno jsem Michala nechala usadit stromek do stojanu a namotat na něj světýlka, aby ho odpoledne mohly děti nazdobit. Naštěstí svorně vyznáváme kýčovité Vánoce a o podobě či barevném/stylovém ladění stromku mám zcela nulové představy, takže stromek "se" zařídil zcela bez mého přičinění. Veškeré instrukce ke zdobění jsou: nahoru jde papírová kometa z děrné pásky, pod ní věšíme slaměný betlém a pak už je mi to jedno. Pověste tam prostě všechno. Ano, pro mě, za mě vč. těch příšerných soviček a sněhuláků z pěnové hmoty.

Ve čtvrtek ráno jsme děti poslali zdobit stromek na Malvazinky (odjely samy autobusem - ach!!!). My jsme přes den vyřešili poslední detaily - zabalit dárky, svázat kalendáře, dovařit, co třeba, trochu douklidit. Odpoledne jsem jela pro děti, provedli jsme společnou "funerální turistiku" na Malvazinkách (víte, že tam je poeziomat na kliku, který vyhrává či předčítá úryvky z děl místních pohřbených umělců? Pilarová, Gott, Hlavsa, Lad. Klíma, Ondřej Sekora... Jen ten Daniel Nekonečný tam chybí). Lehké občerstvení a děda nás odvezl domů. Určitě jsme nestihli všechno, ale vánočka stejně kyne nejlíp 23. prosince v noci, žejo.

Pak už jen přežit nejdelší den v roce. Holky nacvičily koledy na flétnu, zašly jsme zvířátkům nasypat do krmelce (les byl narvaný venčícími rodinami) a pak už byly čtyři, tak to už se snad dožijeme. V půl páté dorazili B&D, přípitek, koledy a honem vyhlížet Ježíška. Rozbalili jsme dárky a potom v klidu povečeřeli. U Olinky byl nejúspěšnější obrovský plyšový medvěd, který s námi i stoluje (má vlastní židli i talíř a příbor). Hanička měla největší radost z kuličkodráhy Gravitrax. Tu jsem ani nechtěla kupovat, že už jsou na stavebnice velcí, ale nakonec jsem musela uznat, že to je vopravdu hustá kuličkodráha. Michal nadšení sdílel, naštěstí to občas půjčil i dětem. A Tonda zakotvil v období starého mládence, protože největším hitem byl župan a knížky z edice Bradavická knihovna, z kterých nám následujících několik dní předčítal. Nám přibyl do domácnosti nový obraz od Švejdíka a já jsem se s chutí propadla do Winterbergovy poslední cesty od Rudiše.

Na Boží hod jsme si hráli s novými hračkami a jedli junk food, na Štěpána už přišlo na stůl něco pořádného, odpoledne nás navštívila (pra)teta s bratrancem/strýcem a jako každý rok už jsme se strašně těšili na tradiční zenovou vycházku.

6.1.2022 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 7.1.2022. Počet zobrazení: 233

Komentáře