V pátek vysvědčení, oběd, odjezd. V sobotu se vdávala Míšova neteř. V Jeseníkách. Tak jsme si řekli, že už to potom vezmeme na chalupu, když už jsme na cestě. No, ukázalo se, že na místo svatby je to 3,5 hodiny cesty a odtud na chalupu pořád ještě 2,5, ale i tak si 2 h cesty ušetříme. Cesta celkem ušla, ve Vysokém Mýtě na náměstí proběhla slavnostní zmrzlina za vysvědčení, já jsem u Vietnamců Tondovi dokoupila kalhoty, košili a motýlka, jako náhradu za společenské oblečení, které jsme nechali doma a frčeli jsme dál na severovýchod.
Horská chata Rabštejn nedaleko Oskavy. Pro mě naprosto neznámé a krásné končiny. Trochu ziminka, ale všechno dobře dopadlo, snoubenci odpověděli správně, nevěsta byla krásná, babičky dojaté, jídla i pití bylo dost, novomanželé si vylezli první cestu. A já jsem si celkem užila novou roli svatebčana - "to je někdo z rodiny". Jen tam být, necítit se zodpovědná, věci, které se mi nelíbí, vypustit a jít klidně spát. Zajímavá zkušenost.
Cestou z akce jsme si ještě "odskočili" na první déčkovou kešku. Z odpoledního odskočení se vyklubal poctivý šestikilometrový výlet s převýšením 400 m a překrásnou vyhlídkou. Děti motivované masírkou Déčka o ztracených ovečkách šlapaly, až zapomněly kňourat, Olinka toho taky hodně ušla, zbytek se nesla a já jsem se zas trochu nadechla - rozhodla jsem se to považovat za první vysokohorský výstup s dětmi. Pak ještě ne zrovna povedený pozdní oběd v retropodniku v sedle Skřítek a vyrážíme směr chalupa. Cestou ještě provedeme zastávku u příbuzných v F-M, aby mohl M. dojet na nákup. Na chalupě totiž budeme první dva dny sami. Jako úplně sami.
V půl deváté jsme zaparkovali u chalupy. Cestou dramatické západy slunce, nikde nikdo, ticho, klid. A vůbec to nebylo špatné. Zatopili jsme v kamnech, něco k večeři a po desáté jsme do postelí zalezli ochotně všichni. V pondělí jsem se chutí vrhla na zpustlou zahrádku, v mezičase jsem si četla, pověsili jsme houpačky, zprovoznili pískoviště, večer trochu ziminka, tak jsme si topili, v televizi Vinnetou... Konečně prázdniny.
A asi protože jsem se tak těšila na ten klid na Kysucích, tak jsme v úterý předali chalupu i s dětma prarodičům a nejoblíbenější tetě Haně a odfrčeli do Ostravy, kde jsme sedli na vlak a jeli do Prahy na Rolling Stones. Nechtělo se mi. Byla jsem ráda, že chvíli sedíme na zadku a nikam necestujeme. Ale pak jsme si ve vlaku dali víno, já si otevřela v novinách velký článek o Rolling Stones a začala se pomalu těšit. A po právu. Stouni byli skvělí. Velmi poctivá show, Mick Jagger je i v pětasedmdesáti (a takhle na dálku) ten sexy chlap, atmosféra skvělá. A já se opájela pocitem, že se právě naživo dívám na lidi, kteří byli u zrodu rock´n´rollu. Stejně tak mě dostal do kolen předskakující Pražský výběr. S jejich muzikou jsem vyrostla a ač to nikdy nebyl můj šálek čaje, tak jejich živé vystoupení bylo skvělé.
Ve čtvrtek zas na vlak a zpátky do Ostravy a na chalupu. Vše v pohodě, děti spokojené, B&D a teta taky. Vůbec nám přišlo, že se tam letos děti konečně našly a celý týden si tam kutily svoje malá dobrodružství. Během týdne se jako obvykle vystřídali všemožní příbuzní, já konečně zas přečetla knížku, večer oheň a buřty, letní pohoda. Nic ale netrvá věčně, hned v pondělí jsme měli v plánu další odjezd, tak jsme zvedli kotvy už v sobotu. Ale aspoň jsme nemuseli spěchat a vyhli jsme se dopravní apokalypse po prodlouženém víkendu.
A ty smažené hřiby k sobotnímu obědu, to byla naprosto dokonalá tečka za letní chalupou.
16.7.2018 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 26.7.2018. Počet zobrazení: 935
