Adršpach jsme při pohledu na webové stránky upozorňující, že po 11 hodině už nezaparkujeme, vyhodnotili jako suicide mission a vyrazili jsme na méně známý Ostaš. Těžko říct, jestli to byla dobrá volba. V Ádru sice bývá hlava na hlavě, ale letošní týdenní deště v kombinaci s těžbou kůrovcového dřeva akci taky zrovna neprospěly. Kupodivu se na cestě rozježděné dřevařskou technikou nikdo z nás nevymázl a pak už to bylo dobré. Skály a skalky, bludiště, velkolepá vyhlídka z Ostaše, zmrzka dole a cestou zpět moc příjemná zastávka v Náchodě, protože Škvorecký.
10.8.2020 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 10.8.2020. Počet zobrazení: 1181
