Ocelové srdce republiky
Konečně jsme se vypravili do opěvované Dolní oblasti Vítkovic. Dětský svět, to je taková hodně lepší herna pro děti. Pohráli jsme si vodními prvky, děti prolézaly bludiště, vyzkoušeli jsme periskop, stavěli zeď i obří kuličkodráhu. Já jsem se v poledne odebrala zpět k babičce s dědou kojit Olču a Míša se s dětmi vrátil asi v půl třetí. Kachnu s knedlíkem děti vdechly během snad deseti minut.
A co bych neudělala pro pár chvil bez dětí - na sobotu jsme si rezervovali prohlídku Vysokopecního okruhu. 100 minut historicko-technického výkladu. A bylo to naprosto skvělé. Pan průvodce sice neměl mnoho pochopení pro některé Pleskotovy instalace, ale jinak byl bezvadný. Výklad o procesu výroby železa byl dostatečně zjednodušený, takže jsem ho celkem pochopila a historická část výkladu pro mě byla rajskou hudbou. A na závěr úžasná vyhlídka z nejvyššího bodu Ostravy - Bolt Tower. Jednotlivé vsi, z kterých vznikla Ostrava, nová infrastruktura a zástavba pro dělníky i moderní budovy a dopravní stavby. A mezi tím prorůstá ten kdysi nejčernější průmysl - těžní věže uhelných dolů, siluety hutí jak z Vynálezu zkázy od Karla Zemana, fabriky oceláren a válcoven... A za tím vším na jedné straně Landek a Prajzsko a na druhé straně Beskydy.
A nakonec jsem i to kafe v té kavárně pod oblaky stihla.
Příště už zkusíme Svět techniky a pro nás tam ještě zbývá okruh uhelný a bývalý plynojem, dnes sál Gong.
V sobotu jsme vyrazili k příbuzným do F-M oslavit strýcovy/švagrovy narozeniny a k velké radosti dětí jsme tam i přespali. V neděli "vycházka standard" - na oběd na Olešnou a přes hřiště zpátky. Dojedli jsme dort a vyrazili zpět do Ostravy. V pondělí jsme si ve slunečném a mrazivém dni udělali tematickou vycházku po stopách Míšova dětství a odpoledne jsme z vlaku s uspokojením sledovali, jak za okny sněží a byli jsme rádi, že jsme nejeli autem.
A co bych neudělala pro pár chvil bez dětí - na sobotu jsme si rezervovali prohlídku Vysokopecního okruhu. 100 minut historicko-technického výkladu. A bylo to naprosto skvělé. Pan průvodce sice neměl mnoho pochopení pro některé Pleskotovy instalace, ale jinak byl bezvadný. Výklad o procesu výroby železa byl dostatečně zjednodušený, takže jsem ho celkem pochopila a historická část výkladu pro mě byla rajskou hudbou. A na závěr úžasná vyhlídka z nejvyššího bodu Ostravy - Bolt Tower. Jednotlivé vsi, z kterých vznikla Ostrava, nová infrastruktura a zástavba pro dělníky i moderní budovy a dopravní stavby. A mezi tím prorůstá ten kdysi nejčernější průmysl - těžní věže uhelných dolů, siluety hutí jak z Vynálezu zkázy od Karla Zemana, fabriky oceláren a válcoven... A za tím vším na jedné straně Landek a Prajzsko a na druhé straně Beskydy.
A nakonec jsem i to kafe v té kavárně pod oblaky stihla.
Příště už zkusíme Svět techniky a pro nás tam ještě zbývá okruh uhelný a bývalý plynojem, dnes sál Gong.
V sobotu jsme vyrazili k příbuzným do F-M oslavit strýcovy/švagrovy narozeniny a k velké radosti dětí jsme tam i přespali. V neděli "vycházka standard" - na oběd na Olešnou a přes hřiště zpátky. Dojedli jsme dort a vyrazili zpět do Ostravy. V pondělí jsme si ve slunečném a mrazivém dni udělali tematickou vycházku po stopách Míšova dětství a odpoledne jsme z vlaku s uspokojením sledovali, jak za okny sněží a byli jsme rádi, že jsme nejeli autem.
26.11.2015 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 1.12.2015. Počet zobrazení: 2027