Nerodím
24.4.2015
Nevím, kdy budu rodit. Dokonce to nevědí ani ti vševědoucí doktoři. Můžu porodit o víkendu, stejně tak můžu porodit až za týden. A je úplně jedno, kdy by se to hodilo nebo nehodilo, všechno se dá řešit. Dokonce i ten případný překotný porod se dá řešit jinou porodnicí než tou vybranou. A co když nestihneme dojet? Pssst, nikomu to neříkejte, ale ono se dokonce dá porodit i bez doktora a monitorů. Reps. je pravděpodobnější, že se dítě i tak narodí, než žeby tam zůstalo navěky jen proto, že ho na světě nevítá celé procesí hlav pomazaných. Porodu zatím nic nenasvědčuje, ale to neznamená, že mimino nemůže být do rána venku. Nechodím po schodech víc než obvykle, nedrátkuju parkety ani nemyju okna. Víno si občas s chutí dám. Ale rozhodně si nemyslím, že by to mělo nějaký vliv. Počítala jsem opět s porodem před termínem, to tentokrát nevyšlo. Minul oficiální termín porodu a já jsem konečně v klidu. Jednou ven musí. To, že nerodím dnes, neznamená, že to nepřijde zítra. Naštěstí se k tomu podobně stavějí i v porodnici - nikdo mě nepřesvědčuje, že po spočítaném termínu porodu se to dosud skvělé břicho matky stává pro mimino toxickým prostředím. Takže nejenom, že o vyvolávání porodu nepadlo slovo, ale ani mě nehoní na časté kontroly. Prostě termín porodu je určen s přesností plus mínus 14 dní, takže na paniku je ještě dost času. Ostatně jablka taky uzrajou některá už v září a jiná až koncem října.
Otázka "ona ještě neporodila???" se denně nese u nás po kopci a každý, byť i jindy obvyklý, pohyb babičky a/nebo dědy s dětmi na zahradě a ve školce opět po naší pražské vesnici roznáší další a další zaručené informace. Náš příchod na místní hřiště většinou vyvolá zděšené výkřiky "ty jsi ještě vcelku???" a "Do kdy TO hodláte tahat???". Jsem slušně vychovaná, a tak dotyčné neposílám do prdele, ale odpovídám, že s porodem už ani nepočítám a že se to dítě asi vstřebá. A kdo tady náhodou neví, že mám rodit, tak tomu to poví Tonda - "My jsme šli na starý hřiště, protože mamince se na nový nechtělo. Ona má v bříšku to miminko a je moc unavená." Jenom s přáními "tak ať to dobře dopadne", "držím palce" apod. si nějak nevím rady.
Nevíme ani pohlaví miminka - "páreček" už máme, tak by to kdyžtak mohl být labrador, že bychom byli konečně ta rodina z reklamy (pak už jenom domeček za Prahou, dvě auta a dovolená v Egyptě). Ani nevím, jak je mimino velké, poslední ultrazvuk mi dělali v 30. týdnu a to bylo průměrné. A překvapivě mě to ani moc netrápí - jednak váhový odhad s přesností půl kila na obě strany (tedy vlastně plus mínus třetina) opravdu nepovažuju za použitelnou informaci a jednak váha potomka rozhodně neurčuje průběh porodu. Aprdel pánev mi přeměřili takovými těmi šuplerami jak z filmu o eugenice a výsledky MUDr. vyhodnotila jako dostatečné, tak to snad půjde. Vlastně projde. Obě děti se narodily váhově průměrné, tedy to třetí by 5 kg snad taky mít nemuselo.
Zkrátka nervní už jsem byla dost, nepomohlo to, tak to teď zkouším opačně - je mi to vlastně fuk. Jednou ven musí. Nevím, jestli to pomůže, ale aspoň mi je líp.
Nevím, kdy budu rodit. Dokonce to nevědí ani ti vševědoucí doktoři. Můžu porodit o víkendu, stejně tak můžu porodit až za týden. A je úplně jedno, kdy by se to hodilo nebo nehodilo, všechno se dá řešit. Dokonce i ten případný překotný porod se dá řešit jinou porodnicí než tou vybranou. A co když nestihneme dojet? Pssst, nikomu to neříkejte, ale ono se dokonce dá porodit i bez doktora a monitorů. Reps. je pravděpodobnější, že se dítě i tak narodí, než žeby tam zůstalo navěky jen proto, že ho na světě nevítá celé procesí hlav pomazaných. Porodu zatím nic nenasvědčuje, ale to neznamená, že mimino nemůže být do rána venku. Nechodím po schodech víc než obvykle, nedrátkuju parkety ani nemyju okna. Víno si občas s chutí dám. Ale rozhodně si nemyslím, že by to mělo nějaký vliv. Počítala jsem opět s porodem před termínem, to tentokrát nevyšlo. Minul oficiální termín porodu a já jsem konečně v klidu. Jednou ven musí. To, že nerodím dnes, neznamená, že to nepřijde zítra. Naštěstí se k tomu podobně stavějí i v porodnici - nikdo mě nepřesvědčuje, že po spočítaném termínu porodu se to dosud skvělé břicho matky stává pro mimino toxickým prostředím. Takže nejenom, že o vyvolávání porodu nepadlo slovo, ale ani mě nehoní na časté kontroly. Prostě termín porodu je určen s přesností plus mínus 14 dní, takže na paniku je ještě dost času. Ostatně jablka taky uzrajou některá už v září a jiná až koncem října.
Otázka "ona ještě neporodila???" se denně nese u nás po kopci a každý, byť i jindy obvyklý, pohyb babičky a/nebo dědy s dětmi na zahradě a ve školce opět po naší pražské vesnici roznáší další a další zaručené informace. Náš příchod na místní hřiště většinou vyvolá zděšené výkřiky "ty jsi ještě vcelku???" a "Do kdy TO hodláte tahat???". Jsem slušně vychovaná, a tak dotyčné neposílám do prdele, ale odpovídám, že s porodem už ani nepočítám a že se to dítě asi vstřebá. A kdo tady náhodou neví, že mám rodit, tak tomu to poví Tonda - "My jsme šli na starý hřiště, protože mamince se na nový nechtělo. Ona má v bříšku to miminko a je moc unavená." Jenom s přáními "tak ať to dobře dopadne", "držím palce" apod. si nějak nevím rady.
Nevíme ani pohlaví miminka - "páreček" už máme, tak by to kdyžtak mohl být labrador, že bychom byli konečně ta rodina z reklamy (pak už jenom domeček za Prahou, dvě auta a dovolená v Egyptě). Ani nevím, jak je mimino velké, poslední ultrazvuk mi dělali v 30. týdnu a to bylo průměrné. A překvapivě mě to ani moc netrápí - jednak váhový odhad s přesností půl kila na obě strany (tedy vlastně plus mínus třetina) opravdu nepovažuju za použitelnou informaci a jednak váha potomka rozhodně neurčuje průběh porodu. A
Zkrátka nervní už jsem byla dost, nepomohlo to, tak to teď zkouším opačně - je mi to vlastně fuk. Jednou ven musí. Nevím, jestli to pomůže, ale aspoň mi je líp.
24.4.2015 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 9.6.2015. Počet zobrazení: 1605