Náhlý ples v opeře
1.4.2016
Ve čtvrtek volal děda, že se mu letos nechce na bál. A jestli tedy nechceme jít. Jako oba. Jako já se svým mužem. Večer. Ven. Sami. Dobře, skoro sami. Že nám B&D pohlídají děti. VŠECHNY děti. Po uplynulém velmi hektickém pracovním týdnu se mi vůbec nikam nechtělo, ale tohle prostě byla nabídka, která se neodmítá. Resp. její odmítnutí by mohlo znamenat nebezpečný precedens.
Téma poněkud náročnější, ale nakonec jsme to nějak dali dohromady a vyrazili jsme. Já měla vlastní jen boty a kabelku, šaty i šminky jsem si půjčila od mámy, Míša si operativně přilepil dvě "krovky" z papíru, čímž z běžného obleku vyrobil frak a vyrazili jsme. Tanec je sice jak jízda na kole - nezapomíná se, ale chvílema jsem si připadala jak v tanečních. Bylo to povedené, domů jsme přitáhli někdy po druhé hodině ranní, což ovšem Olinku v půl sedmé ráno absolutně nezajímalo. A hlava mě bolela taky jak zamlada.
Ve čtvrtek volal děda, že se mu letos nechce na bál. A jestli tedy nechceme jít. Jako oba. Jako já se svým mužem. Večer. Ven. Sami. Dobře, skoro sami. Že nám B&D pohlídají děti. VŠECHNY děti. Po uplynulém velmi hektickém pracovním týdnu se mi vůbec nikam nechtělo, ale tohle prostě byla nabídka, která se neodmítá. Resp. její odmítnutí by mohlo znamenat nebezpečný precedens.
Téma poněkud náročnější, ale nakonec jsme to nějak dali dohromady a vyrazili jsme. Já měla vlastní jen boty a kabelku, šaty i šminky jsem si půjčila od mámy, Míša si operativně přilepil dvě "krovky" z papíru, čímž z běžného obleku vyrobil frak a vyrazili jsme. Tanec je sice jak jízda na kole - nezapomíná se, ale chvílema jsem si připadala jak v tanečních. Bylo to povedené, domů jsme přitáhli někdy po druhé hodině ranní, což ovšem Olinku v půl sedmé ráno absolutně nezajímalo. A hlava mě bolela taky jak zamlada.
6.4.2016 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 6.4.2016. Počet zobrazení: 1334