Musaion
15.2.2016
Víkend. Maminka opět posedlá hodnotným programem vygůglila, že v Musaionu v zahradě Kinských se koná nějaké masopustní povyražení pro děti. Popis sliboval výtvarné dílny a speciální dětskou prohlídku. Vyrazila jsem s obavami, neb Musaion je etnografická odnož Národního muzea a instituce tohoto typu bohužel nemají mou velkou důvěru, co se týče pochopení pro potřeby dětských návštěvníků.
Ani akce v Musaionu nebyla nijak bombastická, ale rozhodně mě potěšila. Hned po vstupu se nás ujala paní, která nám vysvětlila, co vše je tu "k mání", ve vstupní hale probíhala výroba masopustních panáčků, masek a škrabošek a chystala se dětská prohlídka. Trochu mě zaskočila starší paní v pokladně, která mě sice vehementně přesvědčovala, že prohlídku děti zvládnou, neb jim tam chodí mateřskéé školy, ale neuměla odpovědět na otázku, jak je dětská prohlídka dlouhá. Ale příjemným překvapením byli místní hlídači expozice, kteří nejen že nebyli z davu dětí nijak viditelně vyděšení, ale dokonce byli milí, informovaní a ochotní s dětmi konverzovat. Příjemná změna např. oproti večerníčkovské výstavě. Prohlídku jsme nakonec nedali pro příliš mnoho dětí, horní expozice je klasická "vitrínovka", takže nic moc pro nás, ale expozice o českém venkově v přízemí už vykazuje jisté rysy interakce. Rozuměj na některé věci se smí sahat, popisky jsou psány poměrně lidským jazykem a je tam kráva, která se dá dojit. Jako žádná velká hitparáda to sice není, ale oceňuju snahu a hlavně nečekaně přívětivou atmosféru. A až tam někdy zavítáme bez malé škodičky, prověříme ještě tu kavárnu.
Víkend. Maminka opět posedlá hodnotným programem vygůglila, že v Musaionu v zahradě Kinských se koná nějaké masopustní povyražení pro děti. Popis sliboval výtvarné dílny a speciální dětskou prohlídku. Vyrazila jsem s obavami, neb Musaion je etnografická odnož Národního muzea a instituce tohoto typu bohužel nemají mou velkou důvěru, co se týče pochopení pro potřeby dětských návštěvníků.
Ani akce v Musaionu nebyla nijak bombastická, ale rozhodně mě potěšila. Hned po vstupu se nás ujala paní, která nám vysvětlila, co vše je tu "k mání", ve vstupní hale probíhala výroba masopustních panáčků, masek a škrabošek a chystala se dětská prohlídka. Trochu mě zaskočila starší paní v pokladně, která mě sice vehementně přesvědčovala, že prohlídku děti zvládnou, neb jim tam chodí mateřskéé školy, ale neuměla odpovědět na otázku, jak je dětská prohlídka dlouhá. Ale příjemným překvapením byli místní hlídači expozice, kteří nejen že nebyli z davu dětí nijak viditelně vyděšení, ale dokonce byli milí, informovaní a ochotní s dětmi konverzovat. Příjemná změna např. oproti večerníčkovské výstavě. Prohlídku jsme nakonec nedali pro příliš mnoho dětí, horní expozice je klasická "vitrínovka", takže nic moc pro nás, ale expozice o českém venkově v přízemí už vykazuje jisté rysy interakce. Rozuměj na některé věci se smí sahat, popisky jsou psány poměrně lidským jazykem a je tam kráva, která se dá dojit. Jako žádná velká hitparáda to sice není, ale oceňuju snahu a hlavně nečekaně přívětivou atmosféru. A až tam někdy zavítáme bez malé škodičky, prověříme ještě tu kavárnu.
15.2.2016 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 21.2.2016. Počet zobrazení: 1603