Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Martiňák

28.12.2020

Vyrážíme za sněhem. Parkujeme nad Čeladnou u rozcestí žluté a modré značky, bereme podprdelníky a stoupáme. Oproti včerejšímu městskému cíli dnes potkáváme lidí jen poskrovnu. Celou cestu se míjíme s jednou rodinou, která má podobně staré děti, pár lidí potkáme v protisměru a nahoře v hospodě nás minou ještě další asi dvě skupiny. Zpočátku jde cesta velmi mírně lesem a přes louky, hážeme koule do potoka a vůbec máme velmi solidní tempo. Po asi kilometru se žlutá prudce zvedá do lesa. Za pomoci Tofife pohonu se vyhoupneme kousek pod hřebenem a pak už jen poslední Hillaryho výšvih a jsme v sedle Bařinka. Konečně se děti můžou kousek svézt a už vidíme hotel Martiňák. Potkáváme se s druhou závodní skupinou, která využila své výhody, že třetí dítě se ještě veze a tam, kde naše nejslabší jednotka už mlela z posledního, soupeř nasadil ostrý finiš a v cíli jsme museli uznat porážku.

Okénko je otevřené, nabídka lákavá, obsluha nesmírně milá a vstřícná, terasa zakrytá proti větru. A my jsme zodpovědní, takže takový proaktivní přístup samozřejmě rádi podpoříme. Kyselica i bryndzové halušky byly výborné, děti si daly vražednou kombinaci párek a horká čokoláda. Krom toho před hospodou perfektně uježděná cesta s klopenou zatáčkou, kde na smrt unavené děti jezdí na podprdelnících. Pro dospělé se nabízejí výhledy směrem na Bečvy v prodírajícím se slunku a vůbec je to velmi kouzelné místo. Ve tři zahajujeme sestup po modré. Ještě kousek po hřebeni, hodně fouká. Po dvou kilometrech se značka konečně láme dolů a dá se jet. Sněhu cestou ubývá, zadky od šutrů naklepané a z lesa se vynořujeme akorát s padající tmou. Kilák a půl k autům za tmy už je naštěstí po lesní silnici. Poctivých odpoledních devět kilometrů s pořádným převýšením. Po výletě jedeme rovnou do Ostravy k B&D na večeři. Setkání po půl roce je to nesmírně milé a dojemné.

7.1.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 7.1.2021. Počet zobrazení: 646

Komentáře