Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Malevil 2021

21.2.2021

Plna optimismu jsem na podzim rezervovala pronájem objektu s příšerným názvem Medová chaloupka v Rychlebech. Termín se blížil, převalovali jsme to horem dolem a nakonec se shodli, že pojedem. Pořád doufáme, že naše stoprocentně promořená společnost ještě nějaké protilátky vykazuje a před odjezdem jsme si udělali aspoň antigenní test. Potom už jsme to oproti běžnému režimu s částečnou docházkou do kanceláří vyhodnotili vlastně naopak epidemiologicky velmi ok - uzavřená skupina týden na samotě na konci světa, jediný kontakt s civilizací je výpad dvou dospělých na nákup.

Chalupa byla velmi luxusně vybavená na krásném místě nedaleko Žulové, s krbem, terasou, velkou zahradou a dvěma mazlivými kočkami. Z kuchyně a terasy výhled na pasoucí se koně a každé ráno se nám před okny promenovala dokonce i srnka. A celý týden panovala inverze, takže v Rychlebech valilo slunko a na terase jsme seděli jen v triku a mikině, děti po zahradě chodily bosky.

V průběhu týdne nás zastihla zpráva o uzavření okresů. Vypracovali jsme podrobnou strategii pro vytvoření soběstačné, nezávislé post-apo komunity a notovali si, že v téhle společnosti to půjde. Jako základní literaturu jsme zvolili Den trifidů a Malevil, z filmů jem nám inspirací Tohle je náš svět (Captain Fantastic) a Marťan. Začneme rabováním okolních obchodů - vyrazíme všichni, abychom měli šanci proti rodinným jednotkám. Bereme hlavně konzervy a základní trvanlivé potraviny. V lékárně antibiotika, desinfekci a obvazový materiál. Pak bude na řadě knihovna - potřebujeme know how: větrné a vodní elektrárny, motory, vyvrhování a stahování zvěřiny, zemědělství, včelařství, destilační kolona. Budeme potřebovat sekery, pily a nářadí, hodit se budou i ty běžky. Zmapovali jsme, kde v okolí ukrást slepice, koně a ovce. První na pekáč půjdou kočky a potom ta ranní srna. Rovnou jsme i začali trénovat lukostřelbu. Neshodli jsme se jen, jak moc a v čem vzdělávat děti. Tahle humorná disputace nám na chvíli zachránila zdravý rozum a náladu. Takže až přijde heslo Malevil, tak do druhého dne sraz v medové chaloupce. Do té doby postahovat důležité informace a návody z internetu, mít sbalené nářadí a udržovat plnou nádrž. Jo, šibeniční humory, to by nám šlo.

Jinak jsme se drželi osvědčené praxe: společné vaření a přes den sebáky, na výlety v klidu, dvakrát výdechový den, společenské hry, dopolední i odpolední hudební večírky a hlavně hodně zenu. Prostě si hlídat "kyslíkovou masku". Taky jedno dětské promítání i s popcornem a my, dospělí jsme si na závěr neodpustili místního Aloise Nebela.

Až po návratu vyšlo najevo, jak velkou kliku jsme měli: jednak že jsme vůbec odjeli a jednak na počasí. Že jsem kraji za Jeseníky propadla zas o kousek hlouběji, snad ani nemusím zmiňovat.

Všechny fotky z Malevilu.
2.3.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 5.3.2021. Počet zobrazení: 993

Komentáře