Vedle knihovny byla původně naprosto příšerná cukrárna. Měli senzační věnečky, ale ostatní zákusky se jíst nedaly, punčák byl obzvlášť ohavný. Hlavní část tržeb obstarávali místní skoro bezdomovci, kteří tam chodili na rum a lahváče, které konzumovali na lavičce u kontejnerů.
Pak cukrárna zmizela, chvíli bylo ticho po pěšině a pak se tam nastěhovali Řekové. Naši Řekové. Patisserie Zavalianis Sweet Košíře. Zákusky mají děsně drahé, ale jejich citronový dort je senzační. A když potřebuju utéct z domova, tak jdu na kafe a dort k Řekům. Přes poněkud vyšší ceny se tam dveře netrhnou, stoly v každou denní dobu okupují minimálně dva, většinou tak šest místních Řeků a hlaholí na sebe někdy jen přes pult, jindy zvenku dovnitř přes dveře. Z reproduktorů se line řecký pop. Za kasou vždy někdo z rodiny, když mám štěstí, je to ten mladý pohledný Řek.
Dorty nejsou nakrájené, takže každá objednávka znamená vyndat dort z lednice, namočit nůž, ukrojit, dát na tácek/talíř, opláchnout a utřít nůž, uklidit dort. A teď si představte, že jsou před vámi třeba jen dva lidé a každý si objednává různé zákusky na rodinné odpoledne. Podobně efektivní jsou i při letním grilování, které pořádají jednou měsíčně a kde se sejdou všichni místní Řekové i neřekové. Bývá tam trochu chaos, než všichni nově přišedší pochopí systém, ale mají strašně dobré bifteki (ne, to není divně napsaný kus hovězího, ale kořeněné mleté maso na grilu s tzatziki a pitou). V létě mají skvělou jogurtovou zmrzlinu a samozřejmě frappé. Retsinu jsem pro pořádek zkusila taky, ale ne, nejde to. Naštěstí mívají i jiné řecké bílé.
Když vidím jejich efektivitu práce, tak se té krizi v Řecku vůbec nedivím, ale už jsou takoví naši. Řekové z Košíř. Sladký ostrov. Maják v bouři. Světlo na konci tunelu.
22.12.2016 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 4.1.2017. Počet zobrazení: 1991
