Na sváteční víkend 16.-17. listopadu se nám sešlo několik aktivit, které jsme rozhodně nemohli stihnout. Takže bylo nutné škrtat. Sobotní demonstraci k aktuální situaci jsem vyhodnotila jako prioritu nejvyšší, v závěsu za ní byla návštěva (pra)babičky. Vzhledem k náplni dalších víkendů se na třetím místě umístila návštěva a zazimování Zvírotic a víc se při zachování zdravého rozumu nevešlo. Pod čarou skončila má pracovní účast na stánku na Korzu Národní, koncert na Václaváku, program pro děti k 30 letům svobody na Vyšehradě a čas pro sebe.
A tak v duchu normalizačního hesla, že lidi nezajímá politika, potřebují hlavně klid na práci, jsme zcela trapně odjeli do Zvírotic. Ovšem dlužno přiznat, že po sobotním aktivistickém třeštění to byl útěk velmi příjemný. Mám tendence děti buzerovat k různým nezábavným, ale nutným činnostem, ale když hned po příjezdu všichni tři kamsi zmizeli a hodinu jsme o nich nevěděli, naznala jsem, že to taky není špatný. Shrabali jsme listí, vypustili vodu, pořezali různé zahradní přebytečnosti a ve tři jsme měli hotovo.
22.11.2019 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 24.11.2019. Počet zobrazení: 953
