Už jedenáct let se s Tondou známe a ta známost je čím dál větší jízda. Chlapec nám odrůstá hračkám a je vtipné, jak je už jednou nohou nakročen do puberty, ale ještě se stará o plyšového kámoše Čtyřlístka a plastové kočky Cvrčka a Zrzka. Pořád je to ještě mazlivý plyšák, ale už srší sarkastickým humorem a začínáme pozorovat rašící růžky puberty.
Loni jsem oslavu zahrála do autu, bo covid a zavřený celý svět. Letos to ale samozřejmě neprošlo a to je dobře. No jo, jenže listopad, venku lezavo a zima a partičku skoro-puberťáků doma fakt nechcete. Na bowling se mi s nimi taky dvakrát nechce a ani Tonda si nevzpomněl, tak to nevnucuju. Ale co tedy jiného? Pošlu je do kina! Původní záměr, že se mě oslava vůbec nedotkne, Tonda rozstřelil dotazem "a kdy mi kluci daj dárky a jak to uděláme s dortem?" Dobře, sraz bude u nás, dort koupím, dárky, rychlo-oslava a marš do kina! Bylo to napínavé do poslední chvíle. Jednak nám tu v ten týden covid "hvízdal kolem uší" - pondělní školní testování odhalilo několik pozitivních spolužáků, naštěstí ani jeden ze dvou potvrzených případů oslavence nebo někoho z pozvaných "nevyautoval". Druhý prvek napětí byl přesný harmonogram oslavy. Ten jsme museli nastřelit trochu od boku, protože oslava byla v pátek a program kin se vydává ve čtvrtek. Chlapečky jsem byla ochotná snášet doma jen nezbytně nutnou dobu, tak jsem nastavila značně svižný timing podle programu kina z předchozího týdne, doufajíc, že to zrovna ten další týden neposunou o hodinu.
Neposunuli a kino dokonce začínalo dřív, než jsem čekala. Takže z toho byla velmi snesitelná turbo-oslava. Chlapci přišli, popřáli Tondovi, předali dárky, snědli dort a vypili limonádu a mazali do kina. Spokojenost na všech frontách. Snad jen kdyby hráli něco více adekvátního jejich věku: animák Adams Family 2 už byl na hraně a na Marvelovky jsou ještě malí. Nic mezi tím bohužel není k mání.
Díky klukovské oslavě jsme vstoupili do éry Hraničářova učně - první díl dostal Tonda od kamaráda a už v tom leží. Od Haničky dostal kočičku Zrzka, od Olinky autobus vyrobený z dřevěného špalíku a jeho seznam přání se sestával témř výhradně z různých TT doplňků do modelu, které si vyřídil s dědou. Největší hit narozenin ale nakonec byla sluchátka. Nadšeně chodil po bytě, do uší mu burácel soundtrack z Harryho Pottera a hulákal na nás, že to je "nejlepší dárek ever!" Myslím, že to máme za pár.
PS: Mimochodem - znáte "nesfouknutelné" svíčky? Velká legrace. Obzvlášť když je koupíte omylem a pak jak pitomí sfoukáváte, svíčky se pokaždé po chvilce rozhoří, v bytě puch jak v pekle a dort plný rozfoukaného vosku a sazí z knotu.
9.12.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 11.12.2021. Počet zobrazení: 589
