Jarní víkend
21.4.2016
Loni v říjnu kamarádka J. naplánovala společný jarní prodloužený víkend pro naši výkonnostní skupinu (rozuměj děti do 6 let). Konec dubna, to bude fajn, už bude teplo, chatky u řeky, pohoda. S přihlášením jsme neváhali. Kdo mohl tušit, že koncem dubna bude sněžit.
Nakonec počasí dopadlo lépe, než říkala předpověď. V pátek a v sobotu bylo dokonce celkem teplo, občas slunce, pršelo jen v noci ze soboty na neděli a v neděli tedy holt už poletoval sníh. Rekreační areál Podhradí u Ledče nad Sázavou měl naštěstí poměrně luxusní ale hlavně zděné chatky, které se opravdu daly vytopit. V areálu jsme byli téměř sami, takže děti si tam svobodně a téměř bez dozoru poletovaly na kolech, malovaly křídama, kopali balónem, za řekou vlak a tak vůbec to nemělo chybu.
V pátek pěší výlet do Ledče, kam jsme děti sotva dovlekli. Hrad byl zavřený, nádraží docela daleko od centra a v nedaleké cukrárně zmrzlina a dětský koutek s kuchyňkou. Tak jsme usoudili, že nám to z Ledče stačí.
V sobotu jsme se v rozšířené sestavě vydali podél řeky ze Smrčné do zastávky Stvořidla. Původní záměr byl stihnout dřívější vlak a ještě vystoupit v Ledči a zajít si na ten hrad. Ovšem oproti včerejšku byla cesta daleko atraktivnější - skály, kořeny, kameny nad řekou, takže postup byl sice daleko zábavnější, ale rozhodně ne rychlejší. Vlak ve dvě jsme nestihli, ale nakonec jsme usoudili, že jsme vlastně všichni spokojenější - rodiče v hospodě na terase, děti na hřišti.
A v neděli jsme už jen dobyli místní zříceninu, nenašli kešku a po obědě jsme vyrazili domů. A protože chladné víkendy jsou pro lezce obzvlášť náročné, tak si Olinka zase líže rány - rozbitý ret a čelo po pádu ze zvýšeného prahu už se zahojily, tak ještě doléčit tu rýmu.
Loni v říjnu kamarádka J. naplánovala společný jarní prodloužený víkend pro naši výkonnostní skupinu (rozuměj děti do 6 let). Konec dubna, to bude fajn, už bude teplo, chatky u řeky, pohoda. S přihlášením jsme neváhali. Kdo mohl tušit, že koncem dubna bude sněžit.
Nakonec počasí dopadlo lépe, než říkala předpověď. V pátek a v sobotu bylo dokonce celkem teplo, občas slunce, pršelo jen v noci ze soboty na neděli a v neděli tedy holt už poletoval sníh. Rekreační areál Podhradí u Ledče nad Sázavou měl naštěstí poměrně luxusní ale hlavně zděné chatky, které se opravdu daly vytopit. V areálu jsme byli téměř sami, takže děti si tam svobodně a téměř bez dozoru poletovaly na kolech, malovaly křídama, kopali balónem, za řekou vlak a tak vůbec to nemělo chybu.
V pátek pěší výlet do Ledče, kam jsme děti sotva dovlekli. Hrad byl zavřený, nádraží docela daleko od centra a v nedaleké cukrárně zmrzlina a dětský koutek s kuchyňkou. Tak jsme usoudili, že nám to z Ledče stačí.
V sobotu jsme se v rozšířené sestavě vydali podél řeky ze Smrčné do zastávky Stvořidla. Původní záměr byl stihnout dřívější vlak a ještě vystoupit v Ledči a zajít si na ten hrad. Ovšem oproti včerejšku byla cesta daleko atraktivnější - skály, kořeny, kameny nad řekou, takže postup byl sice daleko zábavnější, ale rozhodně ne rychlejší. Vlak ve dvě jsme nestihli, ale nakonec jsme usoudili, že jsme vlastně všichni spokojenější - rodiče v hospodě na terase, děti na hřišti.
A v neděli jsme už jen dobyli místní zříceninu, nenašli kešku a po obědě jsme vyrazili domů. A protože chladné víkendy jsou pro lezce obzvlášť náročné, tak si Olinka zase líže rány - rozbitý ret a čelo po pádu ze zvýšeného prahu už se zahojily, tak ještě doléčit tu rýmu.
27.4.2016 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 27.4.2016. Počet zobrazení: 1414