Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Jarňáky

20.3.2017

Černý důl v Krkonoších, chalupa pro tři jednotky, v dosahu pošta, hospody, obchod, "íčko" i sjezdovky. Sníh už jen na sjezdovkách a na stinných místech a během týdne ho kvapem ubylo, abychom se v den odjezdu zas probudili do zimní pohádky. V chalupě měla každá jednotka svůj prostorný pokoj, společná kuchyně byla dobře vybavená a děti měly k dispozici hernu s hračkami. Jediná vada objektu byly chybějící dveře mezi hernou a kuchyní. K tomu zahrada a vytápěná lyžárna s hojně využívanými sušáky na boty.

Ráno měli dospělí "poradu" v podobě čokoládového likéru, potom denní rozkaz, dopoledne vycházka, odpoledne lyže. Společné vaření a stolování. Večer kolektivní dětské zhroucení nad požadavkem na úklid herny, večerka, potom "hodnocení dne" opět v podobě čokoládového likéru. A protože osm dětí na pět dospělých je poněkud přesilovka, "zenujeme se": před každým opuštěním chalupy kromě svačin a pití děláme ještě do termosky grog aka "Buddha drink", který je nabízen pokaždé, když už z diskuzí s dětmi někomu začne jít pára z uší a hrozí kolize.

Děti fungují v gangu, ven se vypraví sami, na zahradě je není třeba dozorovat, zbývá víceméně starost jen o ty nejmladší. Nad jídlem se ofrňují všichni přibližně stejně, prudiví jsou také všichni celkem přiměřeně, takže je řídíme tak nějak kolektivně a všechny děti fungují i pod ostatními rodiči a lze je dělit podle výkonnosti nebo zájmu a nejen podle rodinných jednotek. Za dva roky už snad půjdou samospádem i ti nejmenší. Vyhodnotili jsme to jako velmi pozitivní posun kupředu.

21.3.2017 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 24.3.2017. Počet zobrazení: 1196

Komentáře