Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Ilegálové

11.11.2020

M. šel v pondělí cvičně na test, kam ho poslal zaměstnavatel poté, co se ve firmě vyskytla nákaza. Pozitivní kolegyně, s kterou skoro nepřijde do styku. Tak když mi to zaplatí, tak já si tam klidně zajedu... A co myslíte? Měl ho tam! Dost nás to tedy zaskočilo, ale ok, bereme na vědomí. Vyzvedla jsem muže ihned předpisově v práci, Olinku ve školce a zabarikádovali jsme se doma. Absolvovali jsme několik telefonátů z hygieny a trasovacího centra (kvůli každému dítěti zvlášť!), zrušili jsme návštěvu dětí u B&D, já oplakala pracovní schůzku live a dle pokynů hygieny jsem objednala sebe a děti na testy. Samozřejmě téměř okamžitě po zprávě o pozitivním výsledku jsem i já začala mít příznaky koronaviru - bolest kloubů, pobolívala mě hlava, byla jsem unavená. Chyběla jen horečka omladnic a anaserpentní spinoza. Většinu času v míře, že bych si toho samozřejmě vůbec nevšimla, kdybych se nepozorovala, jen v pátek a v sobotu jsem byla ničemná, ale jinak ok. Muž měl od hygieny také za úkol se sledovat, tak si ve středu vysledoval zvýšenou teplotu 37,4! Hanička byla jedno odpoledne nezvykle unavená. Olinka s Tondou nic.

Ve čtvrtek jsem si otevřela zcela nový krém na obličej. Takový to, jak sloupnete ochrannou folii, udělá to "puf" a krém inenzivně zavoní... A on nezavoněl. Což mi došlo až když jsem si Niveu namazala na obličej. Cvičně jsem přičichla k různým sprchovým gelům a nic. No tak jo, asi to teda fakt mám... V sobotu si chtěl M. namazat nějakou ranku tea tree olejem. To je taková ta tekutina, jak když lahvičku otevřete moc blízko obličeje, začnou vám slzet oči. A nic... Z postupu příznaků jsme usoudili, že to nemáme od muže z práce, na Moravě byli všichni testovaní jako negativní, takže tam odsud to taky nemáme, ani jsme to tam nedovezli a prostě jsme si to nahmátli někde na benzince nebo v MHD. A těžko říct, kdo koho nakazil, spíš to vypadá na jeden zdroj. Žádné další drama se nekonalo, příznaky během víkendu vymizely úplně a od té doby jsme zcela ok. Po setmění se tajně plížíme vynést aspoň odpadky, děti smí na zahradu za podmínky, že společnými prostorami domu prochází v rouškách a s rukavicemi a Míša si v ložnici zbudoval dočasnou domácí kancelář. Pro nákupy si posíláme důchodce - B&D a přes "mrtvou schránku" u nás v chodbě probíhá výměna prázdných tašek a krabiček za plné.

V pondělí jsme se dle instrukcí hygieny dostavily na test já a děti. Rozhodla jsem se, že když už jsme opustili Alcatraz, vyjedeme si na malou ilegální vycházku. Uznávám, že předpoklad, že v sychravém listopadovém odpoledni ve Hvězdě nikdo nebude, byl poněkud pomýlený, ale i tak to stálo za to. Drželi jsme se maximálně mimo cesty, kličkovali jsme lesem jak zajíci a kolem brány, kde to nešlo, jsme protichodce míjeli ve velmi uctivé vzdálenosti a pro jistotu i s rouškami. Nikoho jsme neohrozili, do auta jsme nasedali už skoro za tmy a bylo to velmi osvěžující.

Úspěšnost testů 50% - já a Hanička pozitivní, Tonda s Olinkou negativní. Takže si jedeme soukromou karanténu uvnitř celostátní karantény a momentálně máme tři vlny rozvolňování. Míša končí izolaci teď v pátek, já s Haničkou příští čtvrtek a Tonda s Olinkou ještě o čtyři dny později, pokud nepůjdou na kontrolní test, o čemž jsem se ještě nerozhodla. Stejně mám pocit, že pořádně se nadechnu, až budu moct s někým na pivo, jít si pozevlit do obchodů a někam odjet s někým jiným než s milovanou rodinou. Každopádně se těším i na první stupeň soukromého rozvolnění, protože si muže hned aspoň pošlu k Řekům pro věneček. A pak už jen vstříc lepším zítřkům.


11.11.2020 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 15.11.2020. Počet zobrazení: 284

Komentáře