Začátkem března jsem začala panikařit kvůli dovolené. Pak byla korona a já si gratulovala, že jsem v tom Německu ani Rakousku nic nezamlouvala. V květnu jsem začala panikařit zas a v červnu už byly nabídky tak probrané, že už to bylo vlastně dost snadné. A protože mám slabost pro východ a sever i v rámci republiky, vyhrála obec Provodov-Šonov nedaleko České Skalice a Rozkoše. Měli jsme pronajatý byt v horním patře domku s velmi milou, akční a tak akorát kontaktní paní domácí.
Není to ten Provodov, o kterém zpívá Jarmila Šuláková, nicméně dobrovolní hasiči z východočeského Provodova mají prý každoroční společné závody a družbu s hasiči z moravského Provodova, jak jsme se dozvěděli od paní domácí. Obec disponuje dvěma hospodami, z nichž ta obecní je opravdu institucí, jak se na vesnickou hospodu patří. Dále v dosahu vše důležité: obchod, vinotéka, letiště (!) a hlavně kousek k Rozkoši a krom severního směru velmi přívětivý terén pro kola. Ubytování bylo poněkud retro, ale nic nechybělo, k tomu zahrada dokonce s minibazénem, paní domácí velmi milá a přiměřeně družná.
Domek byl v podstatě ve slepé ulici a děti tak mohly samy kroužit po okolí, což velmi nadšeně zahrnuly do svých her. Děti udělaly na paní domácí velký dojem - Tonda, protože byl právě uprostřed dvojky Prašiny, takže ho dvě odpoledne po sobě zastihla ležícího, čtoucího na houpačce a holčičky zas, že nezapomenou samy pozdravit a co neví, nepoví. V Provodově, totiž vlastně Šonově (je to podobné jako s Frýdkem-Místkem - tak na to pozor!) jsme strávili moc milý týden. Jo a taky tam nikdy neprší, i když prší všude okolo.
30.7.2020 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 18.8.2020. Počet zobrazení: 963
