Už dva měsíce se motáme téměř vyhradně na kopci. Z lesa už mám kopřivku a i výlet na rehabilitace považuju za vítané osvěžení... Jaro už je celkem jasně ve vzduchu a s ním letos i obzvlášť silná potřeba se trochu "rozletět". Tak jsme se s Tondou vydali "do city". Holky s tatínkem mezitím dojely na zmrzlinu na druhou stranu kopce a k dřevěnému letadlu.
My s Tondou jsme se vydali devítkou na Národní třídu a odtud trasou, kterou už jsem kvůli turistům vnitřně zcela vyškrtla: Perštýnem a starými uličkami na Staromák, Orloj, Malý Rynek, Klementinum a Karlův most. Zejména za Perštýnem bylo v uličkách zcela nezvyklé ticho, člověk by si až myslel, že se propadl do Foglarovek. Tonda nadšen z liduprázdného města, já nadšená, že mu můžu valit do hlavy historii a místopis. Pravda u 27 českých pánů, Jezuitů a rekatolizace jsem se trochu zapotila, ale bavilo mě to moc. Za mostem nejdůležitější místo exkurze: Mostecká 3, kde bydlel děda Láďa a pak už mé oblíbené končiny kolem Maltézského náměstí. V Helichovce Tonda překvapivě svolil, že ještě vylezeme Petřínem nahoru na Strahov a pak přes Hřebenka, Palatu, Okrouhlík a Buďánka jsme spadli na Kavalírku na autobus.
A bylo to boží! Normální svižné tempo, celkem souvislá nit hovoru, v nohách nějakých 8 km. Nebylo už úplně liduprázdno, ale oproti obvyklým poměrům stále téměř vylidněno. A bylo velmi komické, ale zároveň dojemné, že na těch turisticky profláklých trasách jsme potkávali téměř výhradně české rodiny s dětmi a soudíc z občasných útržků hovorů, to měli všichni stejně: všichni jsme občas googlili, co přesně je to za kostel či sochu, byli jsme u vytržení, že Praha může být chvilku zas krásná a normální a historii jsme do dětí valili horem-dolem.
17.6.2020 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 17.6.2020. Počet zobrazení: 851
