Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Čtenářka nr. 3

6.6.2021

Po hříchu vcelku bez našeho přičinění jsou obě starší děti docela vášniví čtenáři. U Tondy to začalo loni Prašinou, Potterovskou ságu letos vdechl během dvou měsíců a Hanička momentálně zdolává Ransomeho Vlaštovky a neustále mě oblažuje reáliemi z jachtařského světa. Až začne číst Olinka, na to čekám jak na smilování.

Tonda i Hanička šli do školy plynule čtoucí, u Olinky to moc nevypadalo. Jednotlivá písmenka zvládla celkem rychle, ale pořád se jí to ne a ne spojit do slov. Pak přeci jen začala zvládat krátká slůvka, která jsme potkávali na ulici: HUP, BUS, STOP. A jednou takhle ve Zvíroticích jsme se ráno probudili, postele prázdné a úplné ticho. Dole v obýváku si všichni tři četli! Tonda postopadesáté své oblíbené zvírotické čtení Pohádky pana přednosty, Hanička novou knížku od babičky - Ransomeho Pikty a mučedníky a Olinka držela v ruce osvědčenou knihu o zvířátkách napsanou speciálně pro čtenáře začátečníky - veršované příběhy v krátkých slovech napsané verzálkami. Tu prvně otevřela předcházející večer a s občasnou nápovědou statečně zdolala první příběh o Čuníku VIlémovi. Následovala Zebra Ema a Myšák Bob, co rád spal, a je to tam!

Od té doby uplynulo jen pár týdnů a Olinka čte všechno, na čem jsou písmenka: uliční cedule (V Cibulkách), tátovy popisky (zdroje) a začala i psát. Od školkového "Olinka", které píše každý pátek na seznam dětí, které jdou po-o, jsme se dostali k nákupnímu seznamu a dalším užtečným slůvkům jako pepř, atletika a buchta. Teď ji tedy trápí, jestli se zvládne ve škole naučit všechna ta malá písmenka. Myslím, že jo. Skoro bych si tipla, že "jako-prd". A mě už potřetí udivilo, jak zřetelně a přirozeně se okolo šestého roku otvírá školní startovací okno. Je čas.


11.6.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 24.6.2021. Počet zobrazení: 595

Komentáře