Velikonoce
27.4.2011
...s Dvacítkou v Červené Řečici na Vysočině. Moc příjemná akce - jediní bezdětní byli Mrožovi, kteří čekají v květnu, takže to byl pořádnej šrumec. Bydleli jsme v ubytovně s naprosto skvělým poměrem cena - výkon (noc s polopenzí za 225 Kč!), výborně tam vařili, paní byla taková starací a hlavně byli zvyklí na děti, takže je nikterak neznervózňoval věčný povyk, neustále rozlité čaje a limonády a dokonce si děti mohly honit koule po kulečníku, což je nesmírně bavilo. Červená Řečice je větší vesnice, takže na dosah všechny služby vč. velkého dobře vybaveného dětského hřiště s trampolínou a hospodou na dosah.
Václav nám pomocí pér z pračky na zakázku vyrobil odpružení Croozeru, takže po dopolední session s vrtačkou, flexou a dalším nářadím a za vydatných rad pana domácího byla Tondova formule zprovozněna i pro nerovné české pozemní komunikace. Tak jsme hned vyrazili. Kokpit Croozera se i na výmolech jen tak pohupoval, Tonda se tvářil povzneseně, povídal si s myšákem nebo chrněl. Okolí Želivi je moc pěkné, aleje kvetly jak vzteklé, jenom ty potoky byly nějak zbytečně zaříznuté. Croozera s Toníčkem samozřejmě táhl Míša, ale i do kopců mi dával písek a po příjezdu jsem si připadala, jak kdybych Croozera táhla já. No, budu s tou fyzičkou muset něco udělat, než se pustím do triatlonu...
V neděli jsme se my děvčata poctivě vrhla na barvení vajec voskem, pánové motali pomlázky, obojí se obešlo bez zranění, stejně tak bez zranění proběhla pondělní pomlázka - je to dobrý, neuschnem.
...s Dvacítkou v Červené Řečici na Vysočině. Moc příjemná akce - jediní bezdětní byli Mrožovi, kteří čekají v květnu, takže to byl pořádnej šrumec. Bydleli jsme v ubytovně s naprosto skvělým poměrem cena - výkon (noc s polopenzí za 225 Kč!), výborně tam vařili, paní byla taková starací a hlavně byli zvyklí na děti, takže je nikterak neznervózňoval věčný povyk, neustále rozlité čaje a limonády a dokonce si děti mohly honit koule po kulečníku, což je nesmírně bavilo. Červená Řečice je větší vesnice, takže na dosah všechny služby vč. velkého dobře vybaveného dětského hřiště s trampolínou a hospodou na dosah.
Václav nám pomocí pér z pračky na zakázku vyrobil odpružení Croozeru, takže po dopolední session s vrtačkou, flexou a dalším nářadím a za vydatných rad pana domácího byla Tondova formule zprovozněna i pro nerovné české pozemní komunikace. Tak jsme hned vyrazili. Kokpit Croozera se i na výmolech jen tak pohupoval, Tonda se tvářil povzneseně, povídal si s myšákem nebo chrněl. Okolí Želivi je moc pěkné, aleje kvetly jak vzteklé, jenom ty potoky byly nějak zbytečně zaříznuté. Croozera s Toníčkem samozřejmě táhl Míša, ale i do kopců mi dával písek a po příjezdu jsem si připadala, jak kdybych Croozera táhla já. No, budu s tou fyzičkou muset něco udělat, než se pustím do triatlonu...
V neděli jsme se my děvčata poctivě vrhla na barvení vajec voskem, pánové motali pomlázky, obojí se obešlo bez zranění, stejně tak bez zranění proběhla pondělní pomlázka - je to dobrý, neuschnem.
1.5.2011 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 1.5.2011. Počet zobrazení: 1156