Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Látkové pleny aneb biomanželka

Tak jsme se do toho pustili – podlehla jsem módě látkových plen. Tonda kadí jednou týdně, takže ideální období pro látkového začátečníka. Manžel mě zdrženlivě podporuje (rozuměj, toleruje mé výstřelky, nekomentuje a na přímý dotaz odpovídá, že „ne, nepřijde mi to jako úplná blbost“), Tonda zatím neprotestuje a trpělivě snáší mé pokusy a omyly při oblékání a zkoumání plenek v praxi („Hele, na co tam jsou tyhle druky?“, „Tohle se dává dopředu nebo dozadu?“). Pořídila jsem si použité pleny od kamarádky – celou sadu za 1000 Kč a myslím, že by to mohlo na náš zamýšlený provoz stačit (možná budu muset dokoupit nějaké svrchní kalhotky, ty, které jsme dostali, jsou trochu malé), takže investice poměrně minimální. Zamýšlený provoz je tak půl na půl s papírovýma – látkové na doma, papírovky na cesty, dovolené a když dojdou látkovky. Protože látkování je hit a samozřejmě to není jen tak, pročetla jsem několik mnoho diskusí a návodů a rozhodně z nich nebyla chytřejší, spíš naopak. Nabídka odkupu plen od kamarádky mi tedy přišla vhod – prostě jsem přestala řešit, které koupit a vzala, co bylo.

Mno, zatím jsem z toho taková rozpačitá. Tonda vypadá jak Ferda Mravenec (zejména přední boule je solidní), přes mravenčí zadek skoro nejde zapnout body a ze začátku jsem měla pocit, že se v tom méně hýbe, ale nakonec se obrátil a nohama kope, tak to snad nebude tak horké. Je pravda, že jsem překvapená, jak dobře ty vkládací plenky sajou. Ale zatím se ze mě teda látková fanatička nestala, mám co dělat, abych nesáhla zase po papírovkách. Ale ještě dám látkovkám šanci. Při pročítání různých chytrých návodů a rad mě zaujaly samozřejmě také prezentované důvody, proč po látkovkách sáhnout. U mě to bylo jasné – zajímá mě především finanční efekt (pokud mi nakoupené látkovky s nějakým tím drobným doplněním vydrží na Tondovo celé plenkové období, tak mě výbava stojí to, co cca dvouměsíční spotřeba papírových plen) a líbí se mi i snížení množství produkovaného odpadu („…ale přece nejsem žádný ekofanatik, ne?“). Ale některé důvody mi připadají, že už nevěděli, co by si vymysleli…

Cituji z webu www.latkovky.info:

Proč se vlastně vracet dnes, v 21. století, k látkovým plenám?

- kvůli zemi a prostředí, do kterého jsme svoje dítě přivedli – souhlas

- kvůli pohodlí našemu i našeho dítěte – péče o látkovky je už dnes opravdu časově nenáročná a jednoduchá – no, to je sice pravda, ale s pohodlím jednorázovek pořád nesrovnatelné

- kvůli nekonzumnímu způsobu života – dítě se odmala učí, že věci nemusí být jen na jedno použití – myslím, že je to Tondovi celkem fuk, ale třeba časem. (jak mu ale potom vysvětlit hajzlpapír? A ne, do utírání zadku hadříkama nejdu). A taky doufám, že v době, kdy bude schopen pochopit, že svět není na jedno použití, už bude bez plen.

- kvůli návratu k přirozené péči o dítě – No, nevím. Spíš bych řekla, že normální a přirozené je život si ulehčovat, což by jasně mluvilo pro jednorázovky. Nevím, co je na látkových plenách přirozenějšího než na papírových. Prostě je potřeba dítěti zadek zabalit do něčeho, co neproteče, lhostejno, zda je to látková nebo papírová plena. Ach ta tendence zaměňovat cokoli „staré, dříve používané“ automaticky za „dobré, přirozené, chytré“.  To, že je používaly naše maminky, mi nepřipadá jako argument. Automatické pračky se ve prospěch valchy taky nevzdáváme. Předpokládám, že má maminka, tchýně a babička si budou klepat na čelo, proč se vracím k látkovkám, když s papírovkama je to tak snadné. A já se jim vůbec nedivím. :)

- kvůli možnosti společné „práce“ s dítětem – děti velmi rády pomáhají s věšením plen, podáváním kolíčků apod. Od mala tak mají možnost se přirozeně zapojovat do smysluplné činnosti – myslím, že i bez látkových plen je v životě s dítětem prádla na věšení dost a dost.

- kvůli financím – proč vyhazovat peníze dobrovolně do popelnice? – bez výhrad

A tak Tonda teď spí v postýlce, na sobě má řádně vycpanou látkovou plínu a já přemýšlím, jestli to je dobrý nápad a jestli to s těmi experimenty pro svůj dobrý pocit nepřeháním. Neříkejte mi, že to je dítěti jedno. Když to srovnám (pánové prominou) s vlastní zkušeností s dámskou hygienou, tak také volím vložky co nejmenší, co nejvíce savé příp. tampony, které neobtěžují vůbec, oproti starým buničinovým klasikám. Netvrďte mi, že je dítě spokojenější s tím mravenčím zadkem a napěchovanou plínou mezi nohama, než v drobné jednorázovce. Nemluvím o důsledcích na jeho zdraví (s látkovkami méně opruzenin, zdravější „široké balení“ kvůli kyčlím, kdovíco je v tom sacím sajrajtu v jednorázovkách), ale o okamžitém pocitu. Možná si prostě jen neumí říct, že „takhle teda ne, mami“. No, tak dneska v noci to nějak vydrží, až se vzbudí na krmení, tak ho i přebalím do jednorázovky nebo alespoň do méně vycpané látkovky a ráno mu to vynahradím holým zadkem.

Přes to všechno ale brouzdám po různých serverech o látkových plenách a ekologickém způsobu života, směju se posedlosti být eko a bio a zvolna asi látkovým plenám přeci jen propadám. Tak snad se mi to podaří udržet na uzdě…

s ekopozdravem biomanželka K.


17.4.2011 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 19.4.2011. Počet zobrazení: 1259

Komentáře