Hujerovi v ZOO
27.12.2010
Další meta zdolána – celodenní výlet do ZOO. Hujerovi na výletě – my tři, Verča s Jiříkem, Monika s Jirkou a dvěma dětmi a ještě s Jeníkem. No, moc jsme si nepokecali/y. Sraz v 11 byl dost ambiciózní, však také v určenou hodinu byla na místě jen Verča s Jiřanem. V půl dvanácté jsme ji zastihli U Supa popíjející svařák. Zcela výjimečně jsem neměla paniku z toho, že jedeme pozdě - máme přece to čerstvé miminko. A dokonce jsme ani nebyli poslední. Po několika svolávacích a upřesňujících telefonátech (a např. zjištěních, že ZOO má vchody dva) jsme se všichni šťastně shledali a mohli jsme vyrazit. Výlet řídily děti, protože ty měly perfektní přehled, kde je co v ZOO k vidění.
No, my jsme se zase pokusili něco
řídit – s pocitem, že když mi Tonda v kočárku zabrekne, je zralý na
krmení, jsme se odpojili od pelotonu, že jdeme krmit. Připadalo mi to příhodné - poblíž byla restaurace a také jsem to chtěla mít za sebou - stálá nervozita, jak nám to s Tondou dneska půjde... Usadili jsme se tedy na nepohodlných
seslích v občerstvení Gaston a já
na spící dítě vytasila prso v domnění, že si vzpomene. Nevzpomněl, chrněl
dál, zatímco mě samozřejmě začalo prosakovat mé hodobóžové tričko od Ježíška. Nicméně nedá se nic dělat, Tondovi neporučíme, a tak jsme se po obědě nevalné kvality jali stíhat hlavní voj. Sotva jsme
vyrazili, z kočárku hladový řev. Takže jsme zalezli do další hospody a tam
už se krmení zadařilo. Dokonce na první pokus. Potom jsme ještě vyrazili naproti hlavnímu voji, obešli, co se ještě dalo stihnout a k výpravě jsme se připojili v restauraci, aspoň trochu na pokec.
No, ze ZOO jsme toho moc neviděli, s holkama jsem si taky moc nepokecala, ale jinak to byl úspěšný výlet.