Kultůra
3.3.2015
Děti rostou, pruděj a mě už to tu na kopci taky nebaví, krom toho mám neustále utkvělé představy o "hodnotném programu", kterými týrám nejen celou rodinu ale i sebe. Je zima, můj maximální sportovní výkon je momentálně výlet pro Tondu do školky a zpět, takže nezbývá než kultůra.
Vypravili jsme se do Chvalské tvrze v Horních Počernicích na výstavu pro děti Odysseova dobrodružství aneb staň se hrdinou a byla to trefa do černého. Za naprosto minimálních investic tvůrci vykouzlili fakt povedený a interaktivní svět Odysseovy plavby. Absolvovali jsme jednotlivá dobrodružství, takže si děti zkusily veslovat, oslepit Kyklopa a vyplížit se z jeskyně (házení míčku do oka kašírovaného obra, který při zásahu i zamručel), potakli jsme vládce větrů a zkusili jsme vyrrobit bouři, propluli mezi Skyllou a Charybdou, děti skákaly do rozbouřeného moře a spousta dalších atrakcí. To vše za příznivou cenu a v prostředí Chvalského zámku. Otevřeno do 5.4., takže to ještě stihnete.
A v únoru jsme poprvé vyrazili do vopravdickýho divadla. Vsadila jsem na jistotu: představení Nejlokomotivovatější lokomotiva v kulturním sále na Hlavním nádraží. Lehce modifikovaná epizoda ze starých dobrých Pohádek o mašinkách, loutkové, velmi výpravné vč. kolejiště, jezdících a kouřících mašinek, pohybujících se návěstidel a výletu do vesmíru. Dostali jsme klasické kartonové lístky, které nám štípla přísná paní průvodčí, Tonda zářil nadšením, když viděl staré dobré známé - pana Blahoše, černokněžníka Zababu a nejvyššího pana železničáře, pomáhal recitovat zaklínadlo na výhybku, vesmír byl úchvatný a obě děti celkem bez potíží zvládly hodinové představení a na konci tleskaly jak o život. Jako bonus jsme se za kulturou samozřejmě dopravili vlakem, totiž City Elefantem přes železniční most a dlouhým tunelem. A já jsem si zas užila výlet do netušených prostor Hlavního nádraží - cesta do druhého patra historické budovy skrz administrativní prostory a několik mříží na točitém schodišti je taky celkem bizardní zážitek.
Akci nám zprostředkovala kamarádka H., která mi posloužila i jako studijní materiál o přesunech s kočárem a dvěma dětmi. Seznámila mě se svou strategií: "zavelím, že nastupujeme/vystupujeme, vypustím chodící děti, nastupuju s kočárem a doufám, že to dobře dopadne". Zatím jí to vychází.
No a to je tak nějak všechno... Jinak se tu víceméně placatíme na kopci, ale začíná jaro, tak je to všechno hned lepší.
Děti rostou, pruděj a mě už to tu na kopci taky nebaví, krom toho mám neustále utkvělé představy o "hodnotném programu", kterými týrám nejen celou rodinu ale i sebe. Je zima, můj maximální sportovní výkon je momentálně výlet pro Tondu do školky a zpět, takže nezbývá než kultůra.
Vypravili jsme se do Chvalské tvrze v Horních Počernicích na výstavu pro děti Odysseova dobrodružství aneb staň se hrdinou a byla to trefa do černého. Za naprosto minimálních investic tvůrci vykouzlili fakt povedený a interaktivní svět Odysseovy plavby. Absolvovali jsme jednotlivá dobrodružství, takže si děti zkusily veslovat, oslepit Kyklopa a vyplížit se z jeskyně (házení míčku do oka kašírovaného obra, který při zásahu i zamručel), potakli jsme vládce větrů a zkusili jsme vyrrobit bouři, propluli mezi Skyllou a Charybdou, děti skákaly do rozbouřeného moře a spousta dalších atrakcí. To vše za příznivou cenu a v prostředí Chvalského zámku. Otevřeno do 5.4., takže to ještě stihnete.
A v únoru jsme poprvé vyrazili do vopravdickýho divadla. Vsadila jsem na jistotu: představení Nejlokomotivovatější lokomotiva v kulturním sále na Hlavním nádraží. Lehce modifikovaná epizoda ze starých dobrých Pohádek o mašinkách, loutkové, velmi výpravné vč. kolejiště, jezdících a kouřících mašinek, pohybujících se návěstidel a výletu do vesmíru. Dostali jsme klasické kartonové lístky, které nám štípla přísná paní průvodčí, Tonda zářil nadšením, když viděl staré dobré známé - pana Blahoše, černokněžníka Zababu a nejvyššího pana železničáře, pomáhal recitovat zaklínadlo na výhybku, vesmír byl úchvatný a obě děti celkem bez potíží zvládly hodinové představení a na konci tleskaly jak o život. Jako bonus jsme se za kulturou samozřejmě dopravili vlakem, totiž City Elefantem přes železniční most a dlouhým tunelem. A já jsem si zas užila výlet do netušených prostor Hlavního nádraží - cesta do druhého patra historické budovy skrz administrativní prostory a několik mříží na točitém schodišti je taky celkem bizardní zážitek.
Akci nám zprostředkovala kamarádka H., která mi posloužila i jako studijní materiál o přesunech s kočárem a dvěma dětmi. Seznámila mě se svou strategií: "zavelím, že nastupujeme/vystupujeme, vypustím chodící děti, nastupuju s kočárem a doufám, že to dobře dopadne". Zatím jí to vychází.
No a to je tak nějak všechno... Jinak se tu víceméně placatíme na kopci, ale začíná jaro, tak je to všechno hned lepší.
3.3.2015 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 10.3.2015. Počet zobrazení: 1296