Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Šetření v době adventní, zatemněný mozek a Vánoce vůbec

17.12.2014

Vánoce tradičně slavíme u B&D, a tak jsem nikdy neměla velkou potřebu zdobit byt a prožívat Advent. Ale letos už to děti vnímají, těší se na Ježíška, milujou vánoční světýlka ve městě a vůbec jsou celí natěšení. A já, milý deníčku, s nimi. Náhle podnikám věci, které bych nikdy před tím nepodstoupila. Vystříhali jsme a na okno společně nalepili několik deček a dalších dekorací (při té příležitosti jsem si vzpomněla, jak jsem to v dětství nenáviděla). Absoolvovala jsem vánoční dílny ve školce: děti za pomoci bramborových razítek nadšeně vyráběly prostírání, (tedy pardon, mapu), dekorační papírový střapatý stromeček v mém podání vypadá spíš jak vánoční raketa, ale bylo to moc povedené odpoledne. Vyrazili jsme s dětmi na velmi pěknou vánoční výstavu do podzemí Betlémské kaple.

Bože, čeho se ještě dočkám??? A nesmějte se mi, jo?!



Letos si Toník vyžádal stromeček, takže smrček už nám stojí na chodbě. Dobrá příležitost založit rodinnou sbírku vánočních ozdob. Zpitomělá tradicemi nehledím na náklady a odmítám umělohmotné ozdoby z Tesca/od Vietnamců, krom toho je potřeba zabít čas mezi návratem ze školky a příchodem tatínka, a tak vyrážíme s dětmi nasát vánoční atmosféru a koupit nějaké ozdoby na trh. Zavrhuji trh u Anděla, který je rušný vzhledem k obecné vytíženosti tohoto dopravního uzlu a vyrážíme na Mírák. Tam normálně chcíp´ pes, tak by to mohlo být méně náročné. Skoro 10 minut nám trvalo, než jsme se s tramvají v odpolední špičce docukali ze Zborovské na Palackého náměstí. Při představě křižovatek na Karláku a Pavláku ztrácím nervy, velím výstup a potupný návrat na Smíchov. Vzali jsme to kolem kostela, kde slovo Anděl, tedy vlastně anděl dostalo pro našeho dopravního experta díky osvětlené figuře nový rozměr, cestou jsme ještě obdivovali výzdobu radnice, povídali jsme si o Ježíškovi, prostě romantika. Náhle se kolem nás velmi neromanticky prohnalo několik vozů hasičů a policie a přímo před našimi zraky celou křižovatku vč. trhů zcela nevánočně uzavřeli, protože "podezřelé zavazadlo". Prodrali jsme se tedy davem prchajícím před jistě hrozící explozí a nekonečným proudem tramvají, které byly odkloněny naším směrem, nasedli na dlouhý autobus a vyrazili domů. Dobře mi tak. Atmosféra a ozdoby budou holt jindy, však hasičský zásah zblízka byl taky velký zážitek. I se světýlkama.



Vánoce, jak známo, nejsou levné svátky. Ale mateřstvím a jinými hormonálními výkyvy zatemněný mozek mi velí podstoupit kde co v honbě za <klišé>jiskřičkami v dětských očích</klišé>. Na nejmenovaném slepičím serveru se naskytla příležitost za poloviční cenu koupit jeden dárek, který děti nutně počebujou. Sice v rubrice bazar, ale hračka nerozbalená, nová, nepoužívaná. S prodávající jsme se domluvily na osobním předání ve městě. Bylo pěkně, sluníčko svítí, tak jsme s Haničkou vyrazily s předstihem, že se ještě stavíme na trzích na tom Míráku, koukneme se na stromek a konečně koupíme nějaké ozdoby. Lup a byly jsme v tom za pětistovku. Času ještě dost, tak jsme se s malou slečnou ještě rozšouply v cukrárně - za další stovku jsme posvačily dortík, kávičku atd. Došly jsme na smluvené místo, převzaly a zaplatily jsme kontraband, od místního bezďáka jsme si ještě koupily časopis Nový prostor a mohly jsme jet domů... Prostě dámská jízda - nákupy, kafe, pokecaly jsme a tak. Jo, šetřit se holt musí umět, víme?

Jedna dobrá duše můj výkon komentovala, že když si spočítala všechny kávičky, svačinky a další přidružené náklady na "osobní odběr", naznala, že stovka za PPL je vlastně úplná charita. Ale dopoledne to bylo moc pěkné, až jsem si u toho kafe s mrňavkou říkala, že se fakt máme dobře.


17.12.2014 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 29.12.2014. Počet zobrazení: 1541

Komentáře

Autor: eFeF
Vloženo: 4.1.2015 12:11:44
Ten dortík vypadá velmi, velmi chutně, mňam.