Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Tetris s mravním ponaučením

14.7.2013

Rekonstrukce původně plánovaná na kuchyni, záchod a koupelnu se nám poněkud rozlezla do celého bytu, a tak začínáme dětským pokojem. Odjíždíme na týden na bystřičku, co už není na Bystřičce, ale u Loun, a mezitím to tu vypukne. Kromě obvyklého balení celého cirkusu nám tedy přibylo vyklízení pokojíčku. Děti jsou nadšené, sedí v přestěhované skříni v ložnici a Tonda hlásí, že to je lanovka. Hanička neúnavně leze do vyklizenýcch šuplat zpod postelí. Nejzapeklitější záležitost - vymanévrovat dvě velké postele s dětského pokoje do obýváku nám zpestřuje Tonda, který kolem nás neustále pobíhá a vykřikuje, že už jede vlak. Odhalený rošt v posteli jsou totiž jasné koleje, a přeouvající se postel je přeci vagón. Při každém položení postele z důvodů, že ji už neunesu nebo proto, že je potřeba vyklidit trasu, Tonda do vlaku nastupuje. Marně mu vysvětlujeme, že to je pouze manipulační jízda.

Míša rozebírá skříně pod stropem na chodbě. Tonda se dožaduje, že bude šroubovat elektrickým šroubovákem a Hana neustále leze na štafle, na kterých Míša stojí. Já přebírám hračky a třídím je do krabic a pytlů (někomu poslat / charita / čekárna na pediatrii / vyhodit) a Hanička vše zase z pytlů a krabic vyndavá a rozebírá. Luxuju chuchvalce prachu na odhalených plochách. Tonda se dožaduje luxu, Hanička mi stroj vypíná a hraje si s regulací tahu. Zlikviduju to nejhorší, vysavač odevzdávám dětem a jdu radši balit na tábor. Mnohá šuplata a skříně v zabarikádované ložnici jdou otevřít jen napůl. Naštěstí stále lze otevřít skříň se skládacími dveřmi - Tonda si hraje na tramvaj. Hanička lítá po bytě za vozíkem nebo na autě a neustále se dožaduje pomoci někde přes práh. Oba zkouší, jak pěkně se jejich vřeštění rozléhá v úplně prázdném pokojíčku.

Oběd, Hanička spí, Tonda má "obrázky", sbaleni jsme sice jen způlky, ale to kafe je prostě nutnost. Nechápu, jak jsme to dokázali, ale v dětském pokoji není vůbec nic a vše je rozstrkáno po bytě. Zatímco já jsem lamentovala, jak to zvládneme/stihneme a neustále začínala a nedokončovala další a další činnosti, můj muž systematicky rozebíral, co bylo třeba rozebrat, stěhoval nábytek do přesně vyměřených a připravených mezer a řídil mě, co mám kde vzít, podržet, odnést, vyhodit. V ložnici jsou všechny skříně z dětského pokoje, v obýváku na výšku stojí o zeď opřené dvě velké postele, dále botník a Haniččina postýlka se šprušlema. Vše potřebné se dá otevřít, všude projdeme, kam je třeba. Můj muž je naprostý šampion v tertris.

A to je jenom rozcvička za tři neděle nás čeká vyšší level - vyklidit a připravit zbytek bytu. Ale to už bychom prosili bez dětí.

A teď to slíbené mravní ponaučení: ten pytel s hračkama k vyhození je opravdu velký. Fakt mi to je blbý, že vyhazujeme hračky, s kterými si nikdo ani moc nehrál, ale vyhazujeme je právě proto. Prosím vás, nevozte dětem hračky. Žádné plyšáky, na které se jen práší, umělohmotná auta, která dřív nebo později rozšlápneme nebo se rozpadnou sama, panenky, s kterými si zatím nikdo nehraje, barevné umělohmotné blbosti, které děti baví asi tak půl hodiny a pak se jimi jenom brodíme a neustále jen uklízíme vykrámované věci do krabic. Děti mají hraček i knížek rozhodně víc, než potřebují a rozhodně víc, než o kolik jich chceme zakopávat a kolik jich chceme neustále uklízet a nacházet za skříní a pod postelí. Pokud chcete udělat dětem i nám radost, tak Tonda určitě ocení časopis Kouzelná školka, Sluníčko nebo jakýkoli časopis s vláčky, tramvajemi, autobusy (ten asi nejvíc). Velký a dlouhodobý hit je dokonce i pitomý pohled s vlakem. A Haničce zas udělá radost jablko, banán či přesnídávka. Nebo třeba pohled s nějakým kresleným barevným večerníčkem. Pokud něco sladkého, tak výborné jsou sušenky Bebe, dobré ráno s ovocem (oranžový obal). Narozdíl od čokolády jim tyhle sušenky dám klidně celé a vyhneme se psotníčku, že jim nechci dát celou čokoládu. S tou čokoládou to není jenom obsese z hlediska nějakého rozumného stravování, ale zkuste dětem dát do ruky čokoládu, co se bude dít. Ale prosím, zkoušejte to ve SVÉM bytě.

Snažně vás žádám, mějte s námi slitování a vozte dárky buď žádné, nebo ty spotřební. Nebo se s námi aspoň poraďte a pak fakt nevozte nic jiného. Děti budou mít radost stejně velkou a my naopak ještě větší.

Tak my frčíme. Příští díl bude o prázdninových aktivitách. Zůstaňte s námi.
14.7.2013 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 29.7.2013. Počet zobrazení: 820

Komentáře

Autor: Lucie
Vloženo: 15.7.2013 18:43:58
Ráda čtu Vaše příspěvky, jste opravdu dobří, že jste vše zvládli s dětičkama za sebou a manžel je asi jeden z mála, který si to tak pěkně vše vyměřil, aby věděl, kam co dát, aby se to vešlo.
Nás čeká z pokoje-skladiště,které tam tchýně má udělat dětský pokojík, tak to také bude asi dost zajímavé, kam si to tchýně vše dá, ale to nám je fuk, nemá si dělat zásoby na dobu, co kdyby a ono se to jednou hodí!! Syn je sice již větší bude mu pět let, ale už je na čase, aby měl svůj pokojík a my i více klidu a snad se nám už konečně zadaří i druhé miminko..
Také máme spoustu již nepotřebných hraček,ale tím, že uvažujem a chcem druhé dítě, tak je nevyhazujem, i když už jsem také uvažovala je dát třeba do čekárny k naší pediatričce, ale až po všech dětech co budem mít,když to syn nevidí vyhodím různé krabičky od aut,které si schovává jako garáže, roztrhané obrázky, časopisy, rozbité hračky..
Krásně si užijte odpočinek a ať i další zkrášlování bytečku dopadnou dobře..